Memoriál Jardy Kvačka s letošním pořadovým číslem 37. Minulé ročníky už byly zkrášleny jarním počasím, letos tomu tak opravdu ještě nebylo. Teplota lehce nad bodem mrazu a dešťové přeháňky.
„Pečky beru jako další zkoušku a test formy po Kbelích minulý víkend,“ vyprávěl v předstartovním mumraji známý organizátor Hadiběhu ve Stromovce Igor Tausinger.
Místní tělocvična praská ve švech, fronty registrujících závodníků a závodnic čekající na odbavení, hlasatelka oznamujíc, že z plánovaných masáží letos bohužel nebude nic.
Jedna z favoritek ženského závodu Tereza Zuzánková odpovídá na otázku po dnešních ambicích: „Jsem sama zvědavá, jak to dnes po zimní přípravě poběží. Je tady pár holek, které mají podiové cíle. Ale jedna z nich, Danča Havránková, tady dneska chybí, protože jí čekají mateřské povinnosti.“
Mezi muži je žhavým adeptem na vítězství liberecký „pomalý kluk“ Vítek Pavlišta, který před týdnem běžel pár vteřin přes půlhodinovou metu.
V pravé poledne se tisícihlavý dav nadšených vytrvalců tísní ve startovním koridoru, a tak ho spíkr závodu Tomáš Nohejl posílá na zteč desetikilometrové porce silničních kilometrů. Kilometr Pečkami, pak rovina alejí do Ratenic, mírné zvlnění a v Cerhenicích otočka zpátky.
„Pečecká trať patří mezi nejrychlejší desítky a také tím, že je takhle zkraje sezony zde padají osobní rekordy,“ říká jeden z pamětníků závodu.
Už po několika kilometrech je zřejmé, že drama souboje o medailové pozice se bude rozehrávat mezi trojicí borců Pavlišta-Kourek-Abdelkabir. Dva čeští rychlíci a vcelku neznámý Maročan. Všichni tři se střídají v tahání tempa kolem tří minut na kilometr a čekají, kdo a kdy nastoupí.
A to se stane na kočičích hlavách pár set metrů při náběhu do cílové rovinky. S vítězným gestem dobíhá Lukáš Kourek v čase 30:36 a jeho dva medailoví spoluhráči po čtyřech vteřinách za ním. A co k jejich souboji říká bronzový Vítek Pavlišta?
„Lukáš nám párkrát zkoušel cuknout, to jsme ještě ustáli, ale jeho finálový nástup už byl nad moje síly. Trápím se od minulého týdne s achilovkou a není to ono. Přemýšlím, jestli vůbec pojedu na krosový šampionát příští víkend. Rozhodnu se během týdne.“
V ženách se žádné drama nekonalo. Tam si způsobem start-cíl a v traťovém rekordu jasně zajistila svou výhru Slovenka Katarína Berešová. „Nedávno jsem se vrátila z kempu v Africe a do Peček jsem přijela z plného tréninku. Soustředím se na maraton. Budu se snažit o limit na olympiádu v Riu. Dneska jsem spokojená,“ vyprávěla s úsměvem pohledná běžkyně z klubu TJ Obal Servis Košice.
Stříbro si vychutnala nestárnoucí Petra Kamínková za 35:34. „Jsem ráda, že jsem pořád schopná běžet pod 36 minut. Na mně dneska hodně foukalo a velkou část závodu jsem si odběhla sama,“ říkala ještě udýchaná těsně po doběhu. Třetí místo pak vybojovala Tereza Zuzánková z AC Tepo Kladno.
Teplý čaj nebo studené pivo, domácí perníček či párek v rohlíku. A hlavně plno běžeckých endorfínů, sdílení dojmů z trati, hodnocení výkonů vlastních, soupeřů i kamarádů. K tomu klapající organizace, tradiční tombola a finanční prémie pro jednotlivé kategorie. Krásný start další běžecké sezony. V Pečkách to prostě umí zařídit.
A komu to dneska neběželo podle představ, může to přijet zkusit na další desítku v regionu do Českého Brodu už příští neděli.
