Moc se tohoto tématu nebojte. Každý má svůj vlastní styl, někdy dokonce tak zvláštní jako měl Emil Zátopek, který běžíc nerovnoměrným tempem supěl jako lokomotiva, oči vypoulené, jako by běžel poprvé v životě. A to byl čtyřnásobným olympijským vítězem.
Jak – technika běhu. Perfektní běh – to je lehký, dokonale plynulý, automatický a elegantní pohyb těla. Kroky jsou plynulé a nepříliš dlouhé, protože to stojí zbytečně mnoho sil a energie. Zpravidla běžec udržuje tělo rovně, bradu popř. hlavu drží vzhůru a dívá se asi 10 metrů před sebe. Horní část těla je vzpřímená a jen lehce předkloněná vpřed. Vaše pata se dotkne země první, pokud běháte dlouhé vzdálenosti. Když sprintujete, dotýkáte se země nejprve prsty. Ruce držíte uvolněné, ohnuté v lokti v úhlu asi 90 stupňů. Rytmus pohybu rukou udávají nohy, ne naopak. Tak perfektním stylem však běhá jen málo z nás. Většina má vlastní svébytný styl. Lidé prostě nemohou běhat podle norem. Druhým prvkem je dýchací technika. Zkuste dýchat volně, přirozeně, uvolněte čelisti. Mnoho běžců později dýchá v rytmu, který je přizpůsoben krokům. Nejoblíbenější rytmem jsou dva kroky při nádechu a dva kroky při výdechu, někdy i 3/3, 2/1, občas dokonce i 1/1. Pokud si chcete odpočinout, v poklidném tempu dýchejte v rytmu 4/4. Jakékoliv tvrdošíjné lpění na některém z těchto způsobů je ale hloupost. Můžete se totiž spolehnout na to, že váš organismus reguluje potřebu kyslíku zcela automaticky, dýchání prostě přizpůsobí rytmu kroku. Pokud jde o rychlost a intenzitu, buďte trpěliví. Zkuste běhat pomaleji než si myslíte, že můžete. Při volném běhu byste měli být schopni plynule hovořit. Pokud tomu tak není – zpomalte. Často se stává, že mnozí, kteří trénují příliš, dělají menší pokroky než ti, kteří trénují méně.
Kde – vhodné místo. Běžcova „tělocvična“ začíná za prahem jeho dveří. Pomineme-li problém bezpečnosti (důležité zejména pro ženy, které běhají samy), můžete běhat kdekoliv. Za předpokladu, že hned napoprvé nespadnete pod kola projíždějícího auta nebo se rovnou nenadýcháte sloučenin olova z výfuků, je nejdůležitější typ povrchu, po kterém běžíte. Pokud se rozhodnete pro trénink využívat častěji ulici, zkuste běhat po těch, které jsou méně frekventované. Pokud je to možné, neběhejte po chodníku, protože betonové kostky jsou tvrdé a zvyšuje se zde možnost zranění. Ačkoliv to necítíte, asfalt je mnohem šetrnější pro vaše klouby a šlachy. Výborný povrch nabízí ušlapané cestičky v parcích a na různých rozlehlých zelených plochách. Takový hladký a pružný povrch je pro začátečníky ideální. Mnoho výhod má běhání v lese nebo na louce. Nabízí krásné prostředí a čistý vzduch. Alternativou je také běžecká dráha na stadionu, pokud ji ovšem máte po ruce. Má dobrý povrch a můžete přesně kontrolovat uběhnutou vzdálenost, nicméně běhání v kruhu může být někdy nudné.
Kdy – najdi si svůj čas. Jaký si zvolit čas pro trénink? Dobré je vyběhnout ráno, trénink vás nastartuje na celý den, je ale také nejvíce rizikové, protože svaly a šlachy ještě nejsou protažené, a tak musíte začít pomalu, aby se svaly zahřály. Odpolední tréninky jsou dobré v zimě (světlo a vyšší teploty než ráno), ne však v létě , pokud má někdo rád extrémy, tak ano. Jelikož jsme v poledne většinou v práci, zůstanou nám k tréninku večery: příjemné v létě, ale časem je po nich těžší dostat se ráno z postele (po běhání se totiž báječně spí). Samozřejmě ideální příležitostí pro delší, méně uspěchané tréninky jsou víkendy. Můžete si výborně zaběhat ve skupině, kde je vždy skvělá zábava. Ještě jedna důležitá věc. Každý z nás je vystaven agresi jiných lidí, ale v největším nebezpečí jsou ženy. Z tohoto důvodu, dámy: zkuste běhat brzy ráno (většina trestných činů je spáchána ve večerních a nočních hodinách) v místech navštěvovaných lidmi a nejlépe v něčí společnosti nebo se psem.
