Pár kilometrů za Olomoucí si o poslední adventní neděli dali opět dostaveníčko běžci, cyklisté, orienťáci i další sportovci, aby se vzájemně poměřili při II. ročníku „dezorientačního“ běhu s názvem Olomoucký Yetti, který do Samotíšek přilákal necelou stovku závodníků a závodnic.
O vítězství nebo dobrém umístění však nerozhodovala jen skvělá běžecká forma, ale i znalost místního lesa, luk a kopců. Zkrátka co nejdříve po vlastní trase dorazit ze Samotíšek (260 m.n.m.) na kontrolní bod do 7 km vzdálených Pohořan (510 m.n.m.) a rychle zase zpět.
Termínová kolize odlákala borce z minulé ročníku
V hlavní kategorii mužů s přehledem zvítězil orientační běžec Radim Perknovský (SK OS Prostějov), když se s více než půlminutovým náskokem těsně nevešel pod jednu hodinu (1:00:44 h.). Druhou příčku obsadil biker David Jílek (Bikesport Team Mohelnice, 1:01:22 h.). O třetí pozici bojovali v závěrečném vražedně prudkém kilometrovém klesání Pavel Dvořák (Biatlon Prostějov) a Jan Lachnit (TJ Liga 100 Olomouc). Až verdikt rozhodčího určil, že na pomyslné pásce byl dřív prvně jmenovaný v čase 1:02:40 h.
Petra Kamínková letos poprvé a hned vítězně
Ženská kategorie byla bohužel obsazena velice slabě, a kromě naší vytrvalecké hvězdy Petry Kamínkové (Adidas Running Team) se téměř nikdo z ostatních rychlých žen na Yettiho nevydal. Patrně dali raději přednost pečení vánočního cukroví nebo noční etapě Lysa Cupu v Beskydech. V tréninkovém tempu tak s přehledem a velkým náskokem zvítězila právě mnohonásobná mistryně ČR Petra Kamínková (čas 01:05:50 h.), která v tamních lesích denně trénuje. Se ztrátou čtvrt hodiny obsadila druhé místo Jana Ledvinová (Pampeliška Olomouc, čas 1:19:29 h.), a pouhých patnáct vteřin za ní si doběhla pro třetí místo Veronika Drtilová z Litovle.
Louky u Pohořan připomínaly mraveniště
Vývoj závodu tohoto typu se velice obtížně sledoval. Po prvním extrémně prudkém kilometrovém stoupání se na čele utvořila asi šestičlenná skupinka, která se tak jako většina zbytku startovního pole vydala po červené turistické značce. Zhruba po třech kilometrech někteří začali průběžně volit různé zkratky a jiný směr. Někdy to byl risk, který se tvrdě vymstil, ale někteří si svou trasu předem pečlivě připravovali a ušetřili tak cenné stovky metrů nebo dokonce kilometry.
A tak se čelo závodu různě měnilo a promíchávalo. Na obrátce u kontrolního bodu v Pohořanech byli nejrychleji Radim Perknovský s Davidem Jílkem. Druhou samostatnou dvojící pak tvořil Pavel Dvořák s Janem Lachnitem. K nim se snažili dotáhnout další borci, Zahrádka, Václavek, Krejčí a Leszczynski. S nimi se na nejvyšším bodě objevila i Petra Kamínková. Někteří do Pohořan dorazili z úplně jiného směru.
Cestu zpět už většinou volil každý tu svou osvědčenou a až na vyjímky se pořadí přiliš neměnilo. Bylo by jistě zajímavé a úsměvné, sledovat z ptačí perspektivy, jak se běžci jako mravenci z různých směrů snaží dobýt Pohořany.
Trochu statistky na závěr
Kapacita závodu byla opět stanovena na pouhých 100 závodníků a předem se jich přihlásilo krásných 99. Nakonec se na start postavilo 76 mužů, 12 žen a do cíle nakonec dorazili úplně všichni, včetně zrakově postiženého sportovce s vodičem. Klobouk dolů před takovým výkonem!
Rozdíl ve zvolené trase byl až 3 km, když ta nejkratší možná varianta měřila lehce přes 13 km a nejdelší až 16 km. Ovšem je potřeba podotknout, že nejkratší trasa nemusela být zároveň tou nejrychlejší, a i podle toho běžci nastoupali 360 – 400 výškových metrů.
Je potřeba pochválit pořadatele z olomouckého Bikecentra. Ti se snaží tvořit tradici zajímavého neobyčejného závodu. Mají sice méně práce s přípravou tratě (odpadá pracné značení), ale za to zažijí běžci i trochu toho dobrodružství. „Letos jsme museli posunout místo startu ze Svatého Kopečka až sem dolů do Samotíšek, a tak na běžce čekal strmý kopec a 120 m převýšení navíc. Ale zase v Pohořanech jsme ubrali necelý kilometr stoupání po asfaltu. Do budoucna uvažujeme o občasných obměnách místa startu nebo kontrolního bodu.“, přiblížil ředitel závodu Jaroslav Krumpolc. Třeba se dočkáme a jednou se poběží i na nejvyšší kopec celého okolí Jedovou (634 m.n.m.)
