Někdy mám dny, kdy si připadám bezdůvodně strašně šťastná. Vím, že mnohdy to není úplně bezdůvodné. Jen se podíváte z okna, vidíte přírodu, nebe, zeleň, budovy. Vybaví se mi spousta úžasných věcí nebo osob, které se zatím skrývají. Přesně nevím, co mi tohle dává ale jedna věc, kterou vám jsem schopna říct jistě, je to, že bych si nedokázala představit svůj život jinak. Ničeho v svém životě nelituji. Nic bych nezměnila..:)
Dneska byl opravdu krásný den a přesto, že ještě nemůžu běhat, jsem si uvědomila, jak krásně tu je.. Tak energie v přírodě, větru, slunci,mě naplnila obrovským optimismem, který mám vždycky ale dnes je ukázalo, jak moc, je pro můj život důležitý.
Každý den blbec, který jste ve svém životě měli vám něco dal, každé rozbité koleno vám dalo vzpomínku, a ponaučení, že příště prostě jen musíte víc zvedat nohy. Každá špatná známka ve škole nebo negativní hodnocení, které jste dostali, všechno to vás má posunout dál. Každý prohraný zápas, každý zkažený závod, každá nevyužitá příležitost vám má něco dát. Myslím, že všechny tyhle věci jsou strašně pozitivní a důležité pro vývoj vašeho života.Většině z vás se něco takového stalo, byli jste naštvaní v lepším případě na sebe, v tom horším na jinou osobu, která za to vůbec ale vůbec nemohla. Není proč být naštvaný, jde jen o ponaučení a o to, že příště to uděláte líp.
Přesto, že se v tento den nestalo nic závažného měla jsem úžasný pocit, připadala jsem si obohacená moudro světa. Né, vlastně jen mi bylo strašně moc dobře, byla jsem se svojí úžasnou kamarádkou, která mi vždycky bude nejblíž. Viděla jsem Hradecké juniory v Jiráskových sadech, jak trénovali běh, prostě musím si to přiznat byl to hezký pohled, mám ty naše hokejový hvězdy ráda. Strašně moc si přeji, aby dosáhli svého cíle.
Jo a viděli jste to optimistické sluníčko..?? Tady v Hradci bylo krásně.. Nikdy jsme si nemyslela, že to někdy řeknu, stále jsem vesničanka ve velkoměstě, které strašně moc miluje a přitom ze srdce nenávidí..:)
Když tu teď sedím s otevřeným oknem a koukám na potemnělí Hradec s rozsvícenými paneláky a klidnými školami, připadá mi to neuvěřitelné, jaký klid tu může být. A je to třeba hloupé ale i to mi dělá radost.
Takže když to tak vezmu myslela jsem si, že budu litovat, že jsem sem přišla kvůli bláznivý lásce ale vidím, že to mělo smysl a svůj důvod, dospěla jsem a už nikdy nebudu ta holka, co něčeho lituje. Život je krásný, není tu čas pro litování.
A snad jen na konec jedna má kamarádka dnes vyvěsila na profil citát: Život není trest ale dar. Myslím, že právě to si lidé v dnešní době moc neuvědomují. Třeba nemáte nejlepší rodinu, nejlepší přátele, nejlepší kariéru ale vždycky máte něco proč tu jste. Někdo mi nedávno položil otázku: Myslíš si, že je tu každý člověk za nějakým účelem nebo posláním..?? Řekla jsem, že ne. A stojím si zatím. Já si totiž myslím, že život je zkouška, která nás má po prověřit v tom, jak dokážeme tento čas využít. Proto se ho snažte využít, co nejlépe. Druhou šanci už asi mít nebudete. I když by to bylo hezké.
Takže až zítra vstanu s tím, že jsem zase napsala něco, co jsem původně chtěla napsat úplně jinak budu vědět, že třeba právě to jak jsem tento článek napsala něco někomu přinese a když né, aspoň mi to pomohlo trochu si srovnat své myšlenky.
Krásný den..:)
