Začala jsem si plánovat, nejlepší závody, které pro mě měli být zlomové.. Teď už jen doufám, že budu běhat bez bolesti a že se to dá rychle dohromady… Jen jednou v životě jsem měla sádru a to ještě k tomu na ruce.. Mít sádru na noze bych nezvládla, říkala jsem si.Teď to musím nějak zvládnout..

Měli jsme obyčejný tělocvik.. Byl to náš první tělocvik venku po zimě, přesně to, na co jsem se těšila celou zimu… Blížil se konec hodiny a my dohrávali týmovou hru Freesbee.. Dobíhala jsem a pod smekla se mi noha a už to bylo.. Slyšela jsem ze tam něco křuplo..Strašně to bolelo ale jen chvíli zkoušela jsem to rozchodit zdálo se mi, že je to lepší.. Můj plán rozběhat to mi učitel nepovolil. Asi to bylo dobře..

Moje konverzace s učitelem byla při nejmenším vtipná.. Na otázku jestli se na to může podívat jsme odpověděla že, ne. Nesmál se ale skoro hned mu to došlo.. Že ty máš závody..? zeptal se.. Jasně, že mám závody.. usmála jsem se..

V sobotu jsem měla mít závody a v neděli jsem měla naplánovaný cvičný půlmaraton, svých prvních 21 km.. Když jsem jela domů z Hradce, už mi ta noha natekla a dokonce i začala bolet…:)

Celou dobu jsem v škole poslouchala, jak to rozhodně nerozchodím, že mi to dají do sádry. Nevěřila jsem jim…

Když mi v nemocnici doktor řekl, že na rengenu nic není, zaradovala jsem se ale předčasně… Vyvrknutý a natažený kotník takže 5 týdnu v dlaze.. Nevěřila jsem mu to. Rozmysli si to, říkala jsem si.. A začala jsem brečet, byla jsem zoufalá, jak zvládnu 5 týdnů neběhat..

Nedokážu si představit, jak to zvládnu ale nějak budu muset.. Bojím se, že mě ta noha bude bolet ale snažím se na to nemyslet a jít dál, nějak to musím přežít 5 týdnů a pak už to jen dobře rozchodit..:)

Nikomu z vás bych to nepřála, sice to zase tak moc nebolí horši je, že nemůžete běhat..:)

Takže dávejte na sebe pozor..:)

PS: Vím, že jsou i horši věci ale v tuto chvíli je to můj největší problém..:)