V čerčanské základní škole to již hodinu před startem při pohledu na dlouhého hada prezentujících se běžců a běžkyň vypadalo na účastnický rekord. „Sešlo se vás daleko víc, než jsem čekala a jsem velmi příjemně zaskočená,“ kroutila hlavou hlavní organizátorka Jarmila Zeidlerová. Jestliže vloni napadlo noc předtím skoro půlmetru sněhu, tak letošní podmínky s nádechem jara by se daly nazvat ideálními pro osobní a traťové rekordy.
Těsně před startem se vzpomnělo na dlouholetého účastníka závodů Milana Rybu, který před deseti lety tragicky zahynul a právě Běh na Čerčanský chlum byl jeho posledním běžeckým závodem. Sympatické gesto v podobě krátké chvíle ticha na jeho počest a pak už stopadesátihlavý dav vyráží na zteč zalesněného vrcholu, týčícího se na dohled.
Hned v úvodu se od zbytku startovního pole oddělila pětičlenná skupina, kde nechyběli hlavní favorité závodu. Jedním z nich byl nestárnoucí matador běžeckých klání říčanský Miloš Smrčka. Jeho předzávodní naladění? „Daří se mi teď konečně pořádně trénovat. Soustředím se na závody seriálu zimního triatlonu a zdraví už drží. Nechal jsem si konečně vrtat koleno, tak snad už to bude dobré,“ říkal loňský vítěz veterán s vizáží Chucka Norrise.
Po vymotání se z Čerčan přišla nejnáročnější pasáž závodu, která začala prudším stoupáním kolem hřbitova a pokračovala táhlým stoupáním. Z asfaltky se stala lesní cesta a z původní pětice se vykrystalizovala dvojka ve složení Smrčka-Rektor. I druhý z této dvojice, známý specialista na vrchy Tonda Rektor, si pochvaloval předzávodní přípravu, kdy jeho týdenní kilometráž neklesá pod stovku s cílem květnové maratonské premiéry.
Lehce za půlkou čtyřkilometrové trati přišlo rozuzlení v boji o letošní prvenství. Možná překvapivě rozhodla dlouhá rovinka, kde Miloš zabral a Tondovi odskočil o rozhodujících deset metrů, které si dokázal udržet až do cílové rovinky. Při průběhu loukou se přihodilo dramatické intermezzo, kdy v mezeře mezi oběma vedoucími borci doslova prolétlo pětičlenné stádo srnek, které se vyřítilo z lesa. Nevím, zda to Smrčka s Rektorem při zaujetí svým běžeckým soubojem vůbec stihli zaregistrovat.
Pro pomyslnou bronzovou placku si poctivou vrchařskou prací doběhl Honza Hostička. „Často běhám z Dejvic k Muzeu a beru to různými cestičkami přes Petřínský vrch,“ prozradil v cíli recept svého tréninku. Jen pár vteřin dělilo od třetího místa Tomáše Koutného, kterému ale spíš než kopce vyhovují rovinaté závody. „V poslední době toho času na trénink moc není, a když je, tak jdu běhat úseky na atletickém ovále ve Vysočanech. Rád bych si dal jednu z desítek Kbely-Pečky-Brod, ale hlavní cíl je vinařský půlmaraton v Pardubicích,“ říkal bývalý specialista na střední atletické distance, kterému vystavilo roční stopku boreliózou infikované klíště.
Mezi ženami byl průběh závodu mnohem jednoznačnější záležitostí a přední české vrchařky si dnes do Čerčan cestu bohužel nenašly. První místo pro sebe vybojovala Martina Žabová necelou půlminutu před padesátnicí Helenou Vavrušovou. Jako třetí dobíhala do cíle Katarína Třísková s minutovou ztrátou na vítězku.
Šestnáctý ročník závodu a první díl ze seriálu Kopec v Praze a okolí se letos velmi vydařil. Skvěle vyšlo počasí, zázemí a organizace na jedničku a bohatá tombola díky čerčanskému sponzoringu jako příjemné rozloučení po dnešním příjemně stráveném dopoledni. A sto padesát běžců na startu dává tušit, že český běžecký boom pokračuje i v těžších kopcovitých terénech.
