Nebojte se, není běhna jako běhna..:) V běžném životě by mě toto označení rozčílilo ale v mém běžeckém světě je prostě hezčí běhna než běžkyně..:)

PS: Berte tento článek s nadsázkou…:)

Když si někdo myslí, že vás opravdu zná, v mém případě je to můj táta…:)

Tak a teď k názvu.. Mnoho žen by označení běhna pobouřilo.. Já jsem se tomu jen zasmála..

Začalo to asi v tu dobu kdy jsem za týden naběhala něco málo přes deset kilometrů.. Běhala jsem dennodenně ale jen krátké trasy.. Když mě můj táta viděl už asi po páté v týdnu s flaškou vody v ruce a v běžeckých botách.. Díval se na mě trochu podezíravě..Nedrží tě to běhání už nějak moc dlouho..? Aby ses nám neuhnala.. Zasmála jsem se a šla si uběhnout svou denní dávku kilometrů.. Když jsem se vrátila, táta si mě opět podivně prohlížel.. A tak to šlo několik týdnů.. Jednou, když jsem se vrátila z běhání si mě táta zastavil a povídá: * Vypadám jako blbec, myslíš, že nevím, že běháš pořád k Dolanům za kluky.. Normálně mi to řekni..* Začala jsem se smát: * Tati, já běhám jako že fakt běhám, ne za kluky…*

Dlouhou dobu mi to nevěřil..:) Ale nikdy nezapomenu, tu chvíli, kdy mu došlo, že mě opravdu baví běhat, že to dělám jen pro sebe.. Přišel s úsměvem a řekl: Ty jsi ale fakt běhna.. V první chvíli jsem byla naštvaná ale pak mi došlo, jak to myslel.. A ještě asi dlouho budu slýchat, to jeho: Ty jdeš zase běhat běhno moje..

Vážně není běhna jako běhna..:) Ale radši budu běhna, co běhá než abych byla běhna, co střídá..:)

A teď už jen nakonec…:) Někdy nás lidé trochu nechápou.. Hledají důvody, proč běháme, a nikdy jim nestačí protože mě to baví… Prostě mě to baví a proto běhám..:)

Doufám, že jste se bavili a usmívali protože to je to nejdůležitější hned po zdraví a běhu..:)

Budu ráda za reakce..:) S pozdravem Káťa…:)