Moje maratonská příprava se přehoupla téměř do závěrečné fáze. Čas letí jako splašený a já se o to s větší vervou pouštím do svých tréninků. Se zlepšujícím se počasím se zlepšuje i moje forma, posilující zároveň mé sebevědomí.
Nečekaný doping v podobě hudby z mobilu
Stal se zázrak! A to doslova. V důsledku nelehkého životního období se mi po několik dní nedařilo setřást a utéct krizi. A v tom mě to napadlo! Zpestřím si trénink tím, že si budu pouštět ty nejnakopávací pecky ze svého mobilu přímo pěkně do etéru. Tím pádem nebudu mít strach, že díky sluchátkům a hlukovému odizolování prošvihnu něco důležitého. Účinek byl okamžitý – 8 km zaběhnuto v novém rekordním čase – 49:21. Čas jsem postupně stáhla na 48:17.
Třetí půlmaraton v životě – Hervis 1/2M Praha
Na dlouho očekávaný a zároveň poslední test před maratonem jsem vyrážela se smíšenými pocity. Nechtěla jsem nikoho zklamat a zároveň překonat své osobní problémy a tento běžecký svátek si hlavně užít, co nejvíce to půjde. A to se opravdu povedlo! Spolu s dalšími zhruba 12 449 běžci jsem se postavila na start a za doprovodu Vltavy od Bedřicha Smetany jsem se doslova katapultovala do jiného světa, plného nekonečné energie a společného zapálení. Z úsměvem od ucha k uchu jsem se snažila držet tempo kolem 5:40.
Zlepšení oproti loňskému roku bylo hned znát – pohybovala jsem se mezi balónky na 1:50 a 2:00. Souhra mého „fanclubu“ je bezchybná – pitný režim dodržuji na 100% a občerstvovačkami většinou jen probíhám. Krizový moment nastal po 15. km, kdy mi došla tzv. šťáva. Po neblahých zkušenostech se svým travícím ústrojím jsem tentokrát nepožila žádný gel nebo iontový nápoj. Jela jsem jen na hroznový cukr.
Tento problém ještě musím do maratonu vyřešit a tak bych se ráda obrátila na vás milí bezva běžci – CO A KDY POUŽÍVÁTE JAKO PALIVO NA DELŠÍCH TRATÍCH?
Pár stovek metrů do cíle bylo zpestřeno okamžikem, na který nikdy nezapomenu. Těšnovským tunelem se rozléhaly pokřiky běžců plné euforie a povzbuzování do závěrečného finiše.
I já jsem neváhala a přidala se k ostatním :-). A už tu jsou závěrečné metry, modrý koberec a vítězné poplácávání s lidmi od Runczechu. Navzdory všem potížím jsem to zvládla, užila si výborně zorganizovaný závod a ještě vylepšila čas – 2:02:34. Pro zajímavost ještě uvedu pár dat – tempo: 5:46, kalorie: 1612, mezičasy – 5 km 00:28:31, 10km 00:57:18, 15 km 1:26:28 a 20 km 1:56:32. Ve své kategorii jsem se umístila 481. a celkově 5450.
Nevšední setkání v probouzející se přírodě
Jednou si to takhle pádím po své oblíbené cestičce a míjím sympatického borce, který táhnul za sebou pneumatiky. Dali jsme se do řeči a pověděli si navzájem o svých plánech. Chystá se na expedici do Grónska. Obdivuhodné. Rozloučili jsme se vzájemným popřáním mnoha úspěchů. Příroda se začala v celé své kráse konečně pořádně probouzet po dlouhé zimě. V jednom místě lesní cesty si žáby a menší žabičky zřídily přechod a běh se tak stal v tomto úseku slalomem. K tomu mi po několik dní vyluzovaly skřeky pářících se žab. I rekord na 13 km padl – 01 hodina a 18 minut.
Nejdelší výběh s uhnaným úpalem a bolavou kyčlí
Přede mnou byla 32 km trasa ve 20oC vedru s pobolívající kyčlí. Vzdálenost jsem nicméně urazila za 3 hodiny a 26 minut (v tom je započítán i 2 km výběh strného kopce), vypila jsem 3 litry vody, snědla 2 musly tyčinky a 1 energetický gel. Kyčel jsem dorazila, připekla se pěkně do růžova a uhnala si úpal. Tato ne zrovna šťastná kombinace mi ale nevzala úsměv ze rtů – po cestě jsem ještě stihla natrhat podběl na kašel, sasanky pro radost do vázy, potkat zajíce, bezdomovce, mateřskou školku na výletě a navštívit místní zámek pro pití.
Největší problémy – Garmin a pobolívající kyčel
Ukázalo se, že největším problémem je funkčnost mého sport testeru Garmin. Po opětovném „zamrznutí“ a resetování mi byl vyměněn za nový. Do toho se přidala bolest levé kyčle, které se nemou zbavit. Po pár dnech klidu, které byly způsobeny střevní chřipkou se problémy vrátily nanovo. Bolest ustupuje s ledováním, ale nemizí úplně. Budu moc ráda za vaše jakékoli názory a rady, jak mám ulevit kyčli. Přeci jen bych ten maraton ráda zaběhla, když se na něj připravuji už od ledna a stojí za mnou neskutečná podpora od mých nejbližších až po BezvaBĚH :-)
Autorkou článku je Martina Steklá, mladá běžkyně ze středních Čech. Nyní studuje Metropolitní Univerzitu v Praze, obor Anglofonní studia, trénuje a pobíhá v Úněticích nebo v Milovicích.
