Sním či bdím? Je jaro nebo ještě není? A co když je to úplně jedno v tom, jaké počasí právě je a jaké bude. Má maratonská příprava opět o kousek pokročila vpřed. Ale že to tempo nabralo rychlých otáček! Od pobíhání v jarních teplotách kolem 12°C ve tříčvrtečních kalhotách a jen v mikině po boj s mrazivým protivětrem v –4°C. První posezení na zahrádce v hospůdkách kolem mé oblíbené trasy a opětovné odklízení napadaného sněhu. Boj s vlastní psychikou v těžkém, vypjatém období a druhý závod s neopakovatelnou atmosférou v Pečkách.
Pečecký závod
Druhý březnový víkend se v malebné vesničce nedaleko Poděbrad sešli opět nadšenci běhu a všeho, co se kolem běhu točí. Díky úpravě jídelníčku a pitného režimu před závodem samotným se mi běželo trochu lehčeji, než v Kbelích před týdnem. Výsledný čas – 56:36 toho byl jasným důkazem. Osobáček padl alespoň v mezičase na pátém kilometru – 27:26.
Tentokrát jsem si vodiče na čas kolem 55 min. našla, ale jak se ukázalo později, nebylo mi to vůbec nic platné. Nejen k mému úžasu nasadil vražedné tempo kolem 04:30 a všem nám ukázal vzápětí svá záda. Jeho ostré tempo se nedalo udržet a já byla díky žaludeční nevolnosti vděčná za zpomalení. To, jak nás místní občané povzbuzovali a hnali do cíle spolu s reprodukovanými fláky v místním rozhlase se zasloužilo o to, že jsem si závod opravdu užila a spravila si reputaci lepším časem. Děkuji ještě jednou všem, co mi drželi palce a fandí mi.
Sáhnutí až na dno svých psychických sil
Teď právě běhám vlastně proto, abych překonala bolest – fyzickou i psychickou. Rčení – jednou jsi dole a jednou nahoře se ukázalo jako velice pravdivé, momentálně jsem se nacházela více dole.
Nezbývalo mi nic jiného, než zatnout zuby a nějakým způsobem tuto nepohodu překonat a věřit v lepší zítřky. Ať odběhnu trénink jakkoli, tak pocit toho, že jsem si splnila daný cíl vydatně posílí moji psychiku. I když sunu nohu za nohou a funguji spíše jako robot. A jak řešíte vaši psychickou nepohodu v běhání vy? Budu moc ráda za vaše veškeré názory na toto pro mě zásadní téma.
Nefunkční sporttester
Bohužel se stalo to, čeho jsem se trochu obávala – můj Garmin se rozhodl stávkovat v podobě sporadického fungování a odchodu do věčných lovišť. Naštěstí je ještě v záruce a po týdnu byl nahrazen fungl novým. Ale to „utrpení“, které bylo mezi tím.
Endomondo v mobilu není zrovna příliš spolehlivé podle kolísavého signálu souvisejícího s příjmem GPS. V praxi to bylo ověřeno tím, že trasy, které mám již odběhnuté nazpaměť podle kilometráže, odpovídaly v Endomondu diametrálně jiným vzdálenostem. Ale na druhé straně tím, že jsem nebyla stresována věčnou otázkou – kolik a za kolik, jsem si běh užila opět z jiného úhlu pohledu.
Den Sv.Patrika a navýšení týdenního naběhaného objemu
Vítaným zpestřením, i když spíše provokujícím pro mé chuťové buňky byl den Sv. Patrika v oblíbené výletní hospůdce podél trati. Irské whisky, speciální keltské tmavé pivo a vynikající dobroty lákaly k posezení. I tentokrát jsem odolala a popoběhla dál.
Týdenní naběhaný objem se zvednul ze 47 km na 56 km. Cítím se přesto skvěle, můj věčný boj s imunitou se obrací k lepšímu a pozor si musím dávat zejména na důkladnou regeneraci. Běží se mi o dost lépe díky zlepšení kroku, lepší práci nohou, myšlenkových pochodů a více pozitivnímu vnímání.
Od nejdelšího tréninku k intervalům
Můj prozatím nejdelší běh byl o délce 25 km. Běželo se mi nádherně, uvolněně s pocitem neuvěřitelné svobody. Mohu ho jednoznačně zařadit mezi mé nejlepší – ne výkonnostně, ale pocitově určitě.
Jo intervaly, to je jiný šálek čaje. Třikrát 1500 m v tempu běhu na 5 km – 10 km závodu. První úsek jsem rozhodně přepálila, druhý jsem zklidnila a ve třetím rozloženém jsem byla ráda, že jsem úplně neodpadla.
Je začátek dubna a já se již vážně nemohu dočkat na další test v podobě svého třetího půlmaratonu. V sobotu se stanu součástí tohoto jedinečného běžeckého svátku. Pokusím se o překonání času – 2 hodiny a 5 minut z minulého roku.
Co myslíte, dám to nebo ne? Ať to dopadne jakkoliv, tak mi prosím držte palce :-)
Třetí článek o maratonské přípravě Martiny Steklé
Druhý článek o maratonské přípravě Martiny Steklé
První článek o maratonské přípravě Martiny Steklé
Autorkou článku je Martina Steklá, mladá běžkyně ze středních Čech. Nyní studuje Metropolitní Univerzitu v Praze, obor Anglofonní studia, trénuje a pobíhá v Úněticích nebo v Milovicích.
