Všichni známe hesla: Pohybem ku zdraví a Buď fit. Provází nás od dětství. Ale časem se z ní stává prostě jen věta bez nějakého hlubšího významu. Přitom jedno souvisí s druhým. Když je člověk zdravý, je i fit.
Být fit neznamená být namakaný sportovec, který hravě zvládne triatlon, tříhodinovou lekci zumby či celodenní túru na běžkách. Být fit znamená být lidově řečeno „v pohodě“. Psychicky i fyzicky.
K tomu vám nepomůže ani dieta, ani každodenní cvičení. Musíte mít v pořádku imunitní systém. Je to zvláštní, ale je to tak. To imunitní systém reguluje náš organismus a udržuje ho v rovnováze.
Občas mu dáváme zabrat a tak ho rozhodíme. Tělo zlobí, celé se sype, jsme nemocní. Čím mu dáváme nejvíc zabrat?
- přejídáním
- nedostatkem pohybu
- stresem.
Jezte střídmě
O jídle toho bylo napsané opravdu mnoho. Co jsem tak zjistila, většině lidí to jde stejně jedním uchem tam a druhým ven. Prostě jedí. Nerozlišují jakési sacharidy, či bílkoviny, 100 g, či půl kila. Prostě jedí tak, aby byli sytí. Vědí, že jídlo je palivo a je třeba ho doplnit.
Ráno většinou nejedí nic, na oběd jdou do jídelny, kde si dají cokoliv, jen aby už konečně utišili ten hlad, co je honí od rána, a kterého se nezbavili ani po té, co snědli sušenky. A pak je tu konečně večer, čas na pořádné jídlo a tak se zase nacpou.
Nebudu teď psát, co kdy, jak a v jakém množství, jen připomenu zlaté pravidlo: snídej sám, obědvej s přítelem, o večeři se rozděl s nepřítelem. Jo, a věděli jste třeba, že od 25ti let, potřebujete zhruba o třetinu méně jídla než dosud?
Hýbejte se
Pohyb je potřebný, to víme všichni. Ale není možné se řídit trendy a běhat, protože běhají všichni, nebo třeba jezdit na bruslích, protože máte za domem super bruslařskou dráhu. Každý by si měl najít ten svůj pohyb, který mu dělá radost.
Pokud nás něco nebaví, děláme to bez radosti a nadšení a jen proto, že bychom měli, tak to je jako bychom zůstali u té televize. Musíme rozpohybovat endorfiny, které jsou jedním z nejdůležitějších stimulátorů naší imunity. A ty se aktivují jen tehdy, když pohyb navodí pocit radosti, štěstí a slasti.
Protipólem pohybu je pak relaxace. A je zajímavé, že se opět dostáváme k pohybu. Pohybem zregenerujeme víc než ležením na gauči. Ovšem zvednout se, že? Aby tělo správně fungovalo, je tedy potřeba oba póly vyladit, navodit rovnováhu. A i tu relaxaci si užívat a vychutnávat.
Veselá mysl, půl zdraví
Pokud se nám výše popsané podaří, měli bychom se vyhnout třetímu faktoru a tím je stres. Občas to prostě nejde, to vím sama nejlíp, ale není možné žít ve stresu permanentně. V ten okamžik imunitní systém vysadí a člověk se kácí.
A teď tu mám i tu třetí zásadní větu: Veselá mysl, půl zdraví. Smějte se, radujte se ze života, mějte se rádi. Po dlouhém těžkém dni se jděte projít, kupte si dobrou čokoládu, jděte na kafe, pozorujte svět kolem sebe. Vždy se najde něco, co stojí za vidění, nebo za úsměv. Milujte svůj život.
Autorkou příspěvku je Pulec alias Utahaná čtyřicítka, vlastním jménem Leona Macháňová. Je spoluzakladatelkou Neseď za pecí. Leona žije a běhá v Praze, účastní se různých závodů, kde se sejde více než 1000 lidí, „Abych“, jak říká, „nebyla moc vidět. Stejně vidět nakonec jsem, protože mi všichni utečou, ale s tím už nic neudělám. Jsem prostě na úrovni obyčejného smrtelníka, který ve 40ti objevil pohyb vpřed pomocí vlastních nohou.“
