Petra Pastorová včera získala mistrovský titul na maratonské trati v Praze. Dosáhla na současné české poměry velmi kvalitního času 2:39:42. V dlouhodobých atletických tabulkách ji patří 9. místo a z pohledu nejlepších časů dosažených na mistrovství ČR dokonce 3. příčka!
Velkou zásluhu na tom má její trenérka Alena Peterková, držitelka českého rekordu 2:25:19 z Boston Marathonu 1994. Trochu jsme ji proto vyzpovídali.
Aleno, Tvoje svěřenkyně včera zaběhla závod na jedničku s hvězdičkou. Mnozí tzv. „odborníci“ očekávali čas mezi 2:42–2:45h. Nejlépe ze všech však Petru znáš Ty, jaká byla vlastně vaše včerejší strategie. Viděli jsme Petru na třetím kilometru ve skupině, která běží na čas „jen“ kolem 2:50h?
Petře jsem radila úsilí tempa 3:50min./km s tím, že pokud dodrží techniku a uvolněnost, může vznikat tempo rychlejší. První trojka byla volnější, pak naštěstí už Petra pochopila, že musí jít svoje, bez českých soupeřek.
Petru trénuješ teprve čtyři měsíce, ale pod Tvým vedením už získala dva mistrovské tituly, jak je to možné, že Tvá svěřenkyně šla tak úžasně nahoru?
Systém a zodpovědnost při práci s Petrou z mé strany a zájem o trénink a zodpovědnost ze strany Petry.
Jak se Ti s Petrou pracuje a jaká vlastně vůbec je?
Snaží se, chce trénovat, chce plnit, jen ji teprve dostávám do obrazu, jak je třeba přistupovat, že každá maličkost hraje roli a že někdy je dokonce lepší „jen“ splnit a nedumat nad tím. Dříve byla zvyklá na některé věci, se kterými já při naši spolupráci nesouhlasím. A občas ji mé opravy některých jejích chyb/návyků překvapují, ale snaží se je odstranit. No zkrátka je to ženská – nejdřív automaticky nesouhlasí a potom až si to probere, uzná, že pro zlepšení výkonnosti je to třeba dělat :-). Někdy je to zajímavé. Představ si dvě ženské, každá odpovídá na něco jiného, než se ta druhá ptá, než nám nakonec dojde, že chceme stejnou věc.
Byly jste spolu několik týdnů v Tatrách, v čem je takový trénink ve vysokohorském prostředí specifický a můžeš nám prozradit kolik tréninkových kilometrů týdně nejvíc Petra uběhla a jak takovou zátěž zvládala?
Byly jsme na soustředění na Štrbském plese dva týdny. Ve vyšší nadmořské výšce je trénink náročnější. Po potřebné aklimatizaci zvládla několik těžších tréninků a výhody vysokohorského prostředí využila cíleně pro PIM. Nejela tam tvrdě trénovat, ale využít hory cíleně pro závod v maratonu.
A co další trénink, co teď bude Petra dělat po takovém těžkém závodě?
Určitý počet dnů bude mírně aktivně odpočívat.
Plánujete ještě v letošním roce nějaký maraton nebo se spíš soustředíte na rychlost?
Půjde o kombinaci obojího.
Petra má jistě ještě ve své výkonnosti rezervy, na jaké časy se ještě může v maratonu dostat?
Protože je Petra vytrvalostní typ, její zásadní zlepšení bude záviset dost na rozvíjení rychlosti. To ale neznamená, že ostatní pásma budeme opomíjet. Vše musí být skloubeno, a bude se muset pečlivě pomaličku přirychlovat, aby jí nebyla její rychlost stopkou v dalším výkonnostním posunu.
Petře bylo letos pětatřicet, Ivana Sekyrová v jednačtyřiceti dokázala splnit olympijský limit, nehovořily jste spolu o olympiádě v brazilském Riu (2016), mohla by tam být celkem bezva zábava? :-)
Nehovořily jsme o Riu, ale zábava by tam mohla být hlavně pro Petru, když kdysi trénovala závodní tanec :-), ale předtím jsou i jiné zajímavé akce jako Mistrovství světa nebo Evropy.
A co Ty, uvidíme Tě někde letos, třeba na podzim, na maratonské trati? Láká Tě opět tahleta královská trať nebo si budeš jen tak užívat regionálních běhů jako většina z nás?
Kamarád mi poblahopřál k trenérským úspěchům a zakončil to slovy „tak a teraz mysli i na seba“. A to je moje odpověď :-)
