Tři měsíce běžeckého života na africké náhorní planině. Střih. Skoro tři sta padesát hodin ve střihacím programu. Střih. Běžci v Etiopii – druhý film jihočeského běžce Jiřího Csirika chystá premiéru. Už 17. června v sále pražského kulturního domu Kyje s bohatým doprovodným programem.
„Měl jsem tisíc giga materiálu. Vybral jsem šest hodin. Teď má film 1:47 hodiny, viděl jsem ho už asi desetkrát a pokaždé se mi podařilo ještě pár vteřin zkrátit,“ popisuje zrod díla 27letý Jiří Csirik. Spolu s parťákem Davidem Vašem už strávili pár tréninkových kempů v Keni. Jako první Češi se letos poprvé vydali do Etiopie (amharsky se řekne ኢትዮጵያ). Ještě výš, do ještě lepších terénů, za ještě větší kvalitou. Však se tu v centru legendárního Haile Gebrselassieho potkali i s Mo Farahem.
„Je to mazec. Jirka udělal obrovský kus práce. Když jsem to zase viděl, zavzpomínal, byla to nádhera, postupujícím časem větší a větší. Pokud nebudou problémy s cestováním, jedu tam za rok určitě zas,“ oceňuje kamaráda i etiopské kulisy David Vaš.
Bydleli v Suluthe, aglomeraci velké metropole Addis Abeby, v domečku běžkyně Mimi Beletheové, která už obléká bahrajnský dres. A běhali po okolních terénech všeho druhu ve výšce až 2900 metrů, což je o 400 až 500 metrů než v keňském Itenu. „Po příjezdu to byla opravdu dřina a projevovalo se to vysokými tepy, nohy hned tuhly. Všechny běhy jsme chodili hezky pomalu a trpělivě,“ vzpomíná David Vaš, který tu jel podle plánu od Róberta Štefka. Kromě tréninku poznali i místní kuchyni, mnohem pestřejší než v Keni, pili pivo z pivovarů, postavených Čechy, ale zároveň pocítili i silný čínský vliv. „Afrika nám dala hodně. Pokoru, víc si vážím toho, jak dobře si žijeme. Tady si uvědomíš hodnoty, jaký máme bezpečný domov,“ dodávají oba.
„Nebylo to tak romantické jako v Keni, zkrátka jiný. I do filmu jsem se snažil hledat jiný úhel pohled. Věnovali jsme se víc běhání, různým aspektům tréninku na pozadí pobytu v běžecké zemi. Ukážeme výlet do kráteru, jídlo, místní zvyky,“ porovnává pak Jiří Csirik.
Oproti Běžcům v Keni má nejen víc zkušeností, ale mohl využít také lepší techniky. „Jedničku mi pomáhal kamarád z filmové školy, teď už jsem to dal celé dohromady sám. Nakoupil jsem spoustu materiálu, něco mě to stálo, byla to náročná práce, ale baví mě to a jsem rád, že jsem se do toho pustil,“ vysvětluje.
Vinou nástupu koronavirové krize sice nemuseli pobyt zkrátit, ale ztratili finální efekt, kdy chtěli prodat formu na pražském půlmaratonu. „Vrchol tam bude jiný, nebudu ho prozrazovat,“ usmívá se pod vousy David Vaš. Ten zůstal v zápřahu, pořídil si domů běžecký pás a běhal i v karanténě. A běhá dál.
„Bál jsem se toho trochu víc. Dal jsem si sám půlmaraton za 1:08:06, to je můj druhý nejlepší výkon. Běžel jsem v Třeboni na hlavním tahu po silnici a přenášel to live na Instagramu. Byl jsem spokojený s časem,“ vypráví.
Z tréninku ale taky naskočil do práce na plný úvazek do českobudějovického Triexpertu. „To byla divočina. Musel jsem snížit objemy, nestíhal jsem odpočívat, teď půjdu na půl úvazek,“ uvažuje. Na úvod června už bez vysokohorského efektu si dal trojku na Strahově (8:49), koncem měsíce ho ve Slavkově čeká mistrovská desítka, pak v létě mistrák půlmaratonu v Pardubicích. „Hlavně se zaměřuju na říjnový maraton v Praze, věřím si pod 2:20, bude to můj druhý, už vím líp, jak na to.“
To Csirik ztratil běžeckou motivaci. „Už před Etiopií jsem uvažoval o poslední sezoně, po návratu jsem se věnoval naplno filmu. Ale nějak to ještě odběhám, možná si dám českobudějovický půlmaraton,“ neloučí se.
A jak bude vypadat premiérový červnový večer v Kyjích? Promítat se bude v sále, poté následuje besídka s oběma běžci u grilovaného masa a dobrého piva. Podle počasí nejspíš pod hvězdnou oblohou na břehu rybníka. Všichni návštěvníci dostanou na vstupenku z promítání slevu v prodejnách Triexpertu a jeden výherce pak získá poukázku na speciální běžeckou diagnostiku v ceně 2290 Kč. Program pokračuje ve čtvrtek – opět v 19 hodin – kdy se budou promítat Běžci v Keni.
