Reportáž z dnešního 14. ročníku Hervis ½ maratonu Prague sluší uvést oblíbeným citátem z klasika: „Šedá je každá teorie a žití strom se zelená!“ Mezi přítomnými experty nebyl snad ani jediný, který by byl ochoten vsadit zlámanou grešli proti tisícovce na to, že padnou traťové rekordy závodu (59:30, resp. 1:07:33).
V cíli bylo vše jinak: vítězný Etiopan Atsedu Tsegay protrhl cílovou pásku za skvělých 58:47, čímž se stal nejen novým držitelem traťového rekordu, ale rázem se také katapultoval do čela letošních světových tabulek. Teprve dvacetiletý vytrvalec (neplést si, prosím, s jeho zatím známějším jmenovcem Kebede Tsegayem, bronzovým z maratonu na posledních OH v Pekingu) zaběhl pátý výkon půlmaratonské historie. O minutu a čtvrt za nečekaným vítězem zaostala keňská dvojice Henry Kiplagat – Philemon Limo, kteří oba finišovali v čase těsně nad jednu hodinu.
Ryze keňskou záležitostí byl závod žen, v němž loňskou vítězku a traťovou rekordmanku Lydii Cheromeiovou porazila Joyce Chepkiruiová, jež si nadto odváží z Prahy bonus za další zlepšení rekordu trati na 1:07:03. Keňskou nadvládu stvrdila třetí pozicí Gladys Cheronová.
Uznání zaslouží oba nejlepší domácí běžci: Jan Kreisinger se sice marně pokoušel o splnění limitu na letošní MS v půlmaratonu, ale může jej těšit, že doběhl jako první závodník bílé pleti. Prioritou mladého běžce zůstává pokus o splnění limitu na olympijském maratonu. Podle trenéra Róberta Štefka to po dnešním výkonu bude v květnu, co se splnění času 2:16:30 týká, těsné. Na druhém místě z Čechů doběhl Martin Frei (trenérka Andrea Šuldesová), běžící dlouho ve skupině s nejrychlejšími ženami, třetí byl Jiří Čivrný.
A Ivana Sekyrová? Pro ni byl Hervis ½ maratón posledním testem formy před 15. dubnem, kdy nastoupí patrně k nejdůležitějšímu závodu své dlouhé kariéry – při maratonu v nizozemském Rotterdamu se pokusí o splnění limitu na OH v Londýně. Z tohoto zorného úhlu je nutno hodnotit dnešní čas 1:16:50, který Ivana zaběhla v naprosté pohodě.
Ivana Sekyrová v cíli zářila spokojeností. „Dnes jsem si běh vysloveně užívala, musím poděkovat Honzovi Sokolovi z mého klubu AK Sokolov, který se mnou celý půlmaratón absolvoval,“ řekla v cíli závodnice. V posledních stovkách metrů si už euforii mohla prožít naplno a plácala si s diváky dlaněmi. Ví ale, že za 14 dní v Rotterdamu to bude horší. „Dobře vím, že maratón není pouze dvakrát prodloužený půlmaratón. V Holandsku prý fouká pořád, řekněme, že to dnes tedy byla dobrá příprava na ten Rotterdam,“ dodala Sekyrová.
Ostravská jednička Petra Pastorová skončila z českých běžkyň jasně druhá, když si dále vylepšila osobní maximum – navzdory panujícím povětrnostním podmínkám – o čtyři minuty na 1:17:18 a byla v cíli o dvě minuty dříve než třetí Petra Kamínková! Svěřenkyně trenérky Aleny Peterkové potvrdila, že její předchozí výkony nebyly náhodné.
CO SE DĚLO NA TRATI
Startovní pistole se ve shodě s tradicí ujal v pravé poledne prezident České republiky Václav Klaus, který poslal na trať velkou většinu z oněch 11 tisíc přihlášených běžců. Za zvuků Smetanovy Vltavy protékala startovní branou pestrobarevná lidská řeka plných 11:37 min.
Zajímavé bylo, že se tentokrát nedrželo příliš dlouho pospolu čelo, tvořené výhradně běžci z Afriky. Již na ideální polovině trati (uprostřed Mánesova mostu ve směru na Malou Stranu) zůstalo v čele pouze šest běžců včetně obou vodičů. Skupinu se snažil udržet v maximálním nasazení loňský vítěz Philemon Limo, krok s ním drželi Kiplagat, Tsegay a v té chvíli ještě i Kipkemoi.
Honzovi Kreisingerovi přisoudilo složení běžců úlohu „samotného vojáka v poli“, úlohu věru nevděčnou. Škoda, že pořadatelé nepozvali několik kvalitních evropských běžců, s nimiž by se náš závodník mohl poměřit jako rovný s rovnými.
Společně běžely v těchto místech všechny tři „medailové“ Keňanky. Své kvality dokazovala na pátém místě běžící Ukrajinka Taťána Gamero – Smyčková, dobře běžela i její krajanka Kovalenková. Povzbuzována četnými známými vběhla na Mánesův most jako první Češka Ivana Sekyrová, na druhém místě z našich se statečně držela Petra Pastorová, běžící několik metrů před japonskou juniorkou Rinou Yonetsuovou a další naší závodnicí Petrou Kamínkovou.
Údolím Vltavy to stále mocně profukovalo a běžce čekalo v samotném závěru několik krušných kilometrů proti větru. Že se dá i za těchto podmínek dosáhnout záporného splitu (tedy běžet druhou polovinu rychleji než první), dokázal fantastický Tsegay.
Dejme slovo měřiči trati ing. Pavlu Frčkovi, který jel před prvními závodníky: „Nic moc se nezměnilo až do 15. kilometru, na Libeňském mostě se vedoucí kvarteto ještě drželo pohromadě, ale když jsme zastavili o kilometr dál a podívali se dozadu, měl Tsegay najednou už 50 metrů náskok. Zapsal jsem si tempo jednotlivých pětek, stojí za to je uvést: 13:58 – 14:04 – 13:45 – 13:54. Druhá desítka byla i s protivětrem o 13 vteřin rychlejší než první, k tomu snad netřeba nic dodávat.“
Já dodám, že posledních 500m uběhl vítěz za 1:17 min., klobouk dolů!
Za druhým Kiplagatem (1:00:01) a třetím Limem (1:00:03) doběhl na čtvrtém místě pacemaker Josphat Bett, což je svým způsobem také rarita, neboť vodiči zpravidla ze závodu odstupují po splnění svých povinností.
Výsledky závodu
Naše fotogalerie
Foto 638× – Icarex
Televizní záznam ČT4
Autor článku, Ivo Domanský, je po dlouhá léta v běžecké obci znám jako organizátor, pořadatel, rozhodčí, redaktor a dopisovatel. Je také tajemníkem Sdružení organizátorů běžeckých závodů a současně i autorem tištěné Termínovky běhů mimo dráhu.
