Od rána pršelo a fakt byla kosa. Ani postupem času moc velký náznak zlepšení nenastal. Sice na chvíli přestalo před startem závodu pršet, ale pak zase začalo, takže si běžci užili vody jak zespodu, když se brodili po loukách v kalužích, tak z vrchu, jak na ně padaly kapky deště. Prostě žádná slast. Co se dá dělat, když je to září letos tak hnusné.
Josef Sedláček ani nemusel závodit
Již brzy po startu se Josef Sedláček /AK Kroměříž – 33:15/ odpoutal od svých soupeřů a v klidu si se slušným náskokem doklusal pro vítězství. Za ním velmi překvapivě doběhl druhý Marek Štěpán /Sokol Týn nad Bečvou – 34:07/ a třetí se do cíle dostal Zdeněk Krejčí /Liga 100 Olomouc – 34:19/
Jitka Fojtková se s kolegyněmi také nemazlila
Též mezi ženami si Jitka Fojtková /Liga 100 Olomouc – 30:23/ dělala, co chtěla, a bez většího úsilí s přehledem vyhrála.
Ovšem druhé místo uhájila jako obrovské překvapení závodu Petra Poučová z Olomouce/31:14/ před mocně finišující Zuzanou Svobodovou /AK Drnovice – 31:17/, na kterou jako loňskou vítězku nakonec zbyl až třetí flek.
Klokan se běžel již po dvanácté
Přírodovědecká fakulta za podpory Statutárního města Olomouc a Jednoty českých matematiků a fyziků, pobočka Olomouc, ve spolupráci s Centrem grafických papírů a fotoslužeb v Olomouci uspořádali v sobotu již jedenáctý ročník Běhu s klokanem.
Děti tady startují vždy dopoledne, ale dospělí mají posunutý start až na jednu hodinu, zřejmě aby jim pořádně vytrávilo, protože je pak pro ně přichystaný oběd v hospodě u Trevise.
Pro ženy je zde vždy připravený jeden velký okruh kolem Mlýnského potoka a okolo přírodního koupaliště Poděbrady v délce 7 km a muži si přidávají odbočku, která jim trasu protáhne na 9,2 km.
Hnusněji snad už na září být ani nemohlo
To konstatovali snad všichni běžci na trati. Déšť, zima, bláto, kaluže, v nichž si mohli všichni zvesela začvachtat, prostě do krásného zářijového babího léta to dnes v Olomouci bylo hodně daleko. Příroda nám holt ukazuje, zač je toho loket.
„Já dokonce ztratil v jedné velké louži i botu,“ kroutil hlavou Pepa Sedláček. „Musel jsem zastavit a znovu ji nazout a zavázat. Ještě, že jsem nemusel makat, takhle jsem to v klidu všechno stihnul.“
„Vždyť nikdo dobrý dnes nepřijel,“ divil se mé pochvale za výborný výkon a druhé místo Marek Štěpán. „Ale je pravda, že takové počasí mi sedí a závodím v tom rád.“
„Chystám se na maratón, tak to byl dnes jen svižnější trénink,“ řekl mi v poklusu Zdeněk Krejčí.
„Běželo se mi dobře, mám takové podmínky ráda,“ přiznala se mi spokojená Jitka Fojtková. „Sice se mě překvapivě dlouho držela ta druhá holka v pořadí, kterou nikdo z nás neznal, ale pak jsem jí utekla a už si jen dávala pozor na trati, abych se moc nevymáchala.“
„Já si přišla jen pro zápočet,“ divila se našemu úžasu nad jejím výkonem Petra Poučová. „Ale dřív jsem běhala a teď jsem se k tomu vrátila. Připravuji se i na maratón, tak mám něco naběhané.“ A to jen podotýkám, že běžela skoro celou trať s rozvázanou botou. Pak prý, že nejsou talenty.
„Blíží se podzim, zase mi to začíná běhat,“ smála se Zuzana Svobodová. „To je tak každý rok. Už jsem si na to celkem zvykla.“
Škoda toho počasí, protože jinak je vždycky Běh s klokanem velmi vydařená akce. Liba Machalická závod i zábavu po něm připravuje vždy velmi pečlivě, ale bohužel déšť a zima donutily skoro všechny závodníky brzy utéct do tepla svých domovů. Tak snad to příště vyjde líp.
