Grymovský závod přivítal na startu, zejména v kategorii mužů, elitní vytrvalce ze střední Moravy a již samotné obsazení dávalo tušit, že se rozhodně nebude klusat. Všechny sice ráno trochu zaskočil sněhový poprašek na trati, díky kterému každý krok nepříjemně podkluzoval, ale kolem jedenácté hodiny se už na běžce smála asfaltová rovina.
Opravdu svižně se na trať vydal David Pelíšek /AK Olomouc – 33:01/, který v první části závodu udával ostré tempo, za ním pak běžel rozumně Tomáš Blaha /AK Asics Kroměříž /32:11/ společně s domácím Petrem Kučerou /SK Salix Grymov – 33:27/.
Ještě čtvrtý Petr Vymazal / SK Salix Grymov – 33:38/, pátý Jarda Martínek /Trisk Olomouc – 33:39/ a šestý Josef Sedláček /V.I.K.-Kamík-Tučapy – 33:46/ dosáhli na toto zimní období výborných časů, přestože cestou zpět foukal slušný protivítr.
Mezi ženami Marie Delingerová ze Šternberka /41:16/ potvrdila, že to s návratem na závodní dráhu myslí zcela vážně. Druhá Jarmila Palíšková /SK Salix Grymov – 41:51/ si na své domovské trati také vylepšila osobní rekord a tohle se dá samozřejmě říct i o obrovském překvapení letošní sezóny Hance Slováčkové /SK Salix Grymov – 42:30/, která zatím jen zkouší, co s ní závody udělají. A daří se jí to výtečně.
Grymov, to je pohoda a rodinné prostředí
Druhý ročník Zimního běhu kolem Bečvy, který je součástí 32. ročníku Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje a také druhého ročníku Grymovského poháru, připravili ve svém areálu pořadatelé z SK Salix Grymov.
Ovšem vzhledem ke kácení stromů podél cyklistické stezky do Přerova, kudy vedla trasa závodu v loňském roce, bylo nutné najít náhradní trať, což v rovinatém okolí Grymova není až tak velký problém, takže obrátkový závod na 10 km dle propozic mohl být bez problémů dodržen.
Běžecké závody v Grymově se staly v poslední době velmi oblíbenými akcemi díky téměř rodinnému prostředí a kamarádské pohodě, která zde pokaždé panuje.
Právě proto se letos na start postavilo rekordních 107 vytrvalců za širokého okolí. A někteří přijeli i zdaleka. Až takovou pověst si už pořadatelé za své krátké působení mezi organizátory sportovních soutěží dokázali vydobýt. Sníh, led, voda – když to jde, tak je to jedno.
„Počkal jsem si v první části závodu a nikam se nehnal,“ potvrdil mi Tomáš Blaha. „Zdálo se mi to tempo přece jen příliš ostré. Ale pak jsem za to vzal a v podstatě už nebylo po chvíli s kým závodit. Jsem rád, že jsem měl dokonce druhou půlku rychlejší než první. Snad to bude pořád jen a jen lepší. A i když jsme přece jen místy běželi po sněhu, tak jsem s tím neměl problém. Nebylo toho moc a dalo se to rychle přeběhnout, takže to příliš nenarušilo nasazené tempo.“
„Ten začátek jsem asi přece jen trochu přehnal,“ přiznal nakonec druhý v cíli David Pelíšek. Bylo to dost rychlé a já pak nebyl schopen už zvládnout udržet Tomášovo ostré tempo v další části trati a dost jsem se tím pádem i potrápil.“
„Pořádně trénuji,“ odpověděl mi na otázku, kde se to v něm bere, Petr Kučera. „Víc jsme se do toho tady v okolí všichni obuli a už současné výsledky všech dokazují, že je to správná cesta. Tak doufám, že v tom budeme pokračovat i nadále.“
„Dnes to nebylo úplně ono,“ hodnotila svůj výkon Marie Delingerová. „Přece jen jsem v dost velkém objemovém tréninku a je to pořádně cítit. Ale jedině tak se můžu vrátit na svoji bývalou výkonnostní úroveň. A vypadá to, že se mi to snad i podaří.“
„Asi jsem začala přece jen příliš rychle,“ glosovala v návalu práce kolem vyhlašování vítězů svůj výkon Jarmila Palíšková. „ Pak už mi docházely síly, přesto jsem s časem velmi spokojená a určitě to půjde i lépe.“
„Spěchala jsem za psem,“ usmívala se Hanka Slováčková. „Nechtěla jsem, aby tam byl příliš dlouho sám a tak jsem šla, co to dalo.“
A podotýkám, že výborně. Na to, že se loni na závodech objevila jen sporadicky a spíš ze zvědavosti, začíná být hodně dobrá. A to vzhledem ke svému náročnému povolání tréninku opravdu moc nemůže dát.
Šokem pak pro všechny padesátileté veterány byl výkon Ondry Němce. Čas 37:23 hovoří za vše a je vidět, že to Ondra se svým návratem na závodní dráhu myslí naprosto vážně.
Koneckonců proč ne. Vždy uměl dobře běhat. A zřejmě se na současné výkony našich běžců asi nemohl dál dívat a přišel nám ukázat, jak se to dělá. Navíc také pořádně zhubl, to se mu to pak běhá, že?
No, dostal jsem od něj hrozivé dvě a půl minuty a budu se nad sebou opravdu muset vážně zamyslet :-)
Autorem článku je Zdeněk Smutný, zkušený a zásadový trenér z Nemojan, který se již 40 let věnuje běhání. Trénování jiných a častá účast na závodech se staly součástmi jeho životního stylu. Často se liší svými názory od ostatních a mnohdy jde tvrdohlavě proti zkostnatělým názorům některých lidí.
