S novou sezónou přišlo i pár velkých změn.
Po zimní objemové přípravě jsem se vydal, stejně jako minulý rok, na podnik zařazený do BBP, který se konal v Rájci. Před závodem na mě však čekala Adelka, která mi svým úsměvem a polibkem dodala tolik potřebnou energii a já se mohl vydat na závodní trať dlouhou 9600 metrů. První část vedla do prudšího kopce, který byl v druhé části pokrytý ledem, ale pořadatelé měli vše zvládnuté a led posypaný. Díky tomu tolik neklouzal a do kopce se běželo o poznání lépe. Ze začátku jsem se i do kopce cítil velice dobře a věděl jsem, že zimní objemová příprava stála za to. Dále nás závodníky čekalo prudké stoupání a následný seběh a pak dlouhý asfaltový seběh. Pod tímto kopcem se trať obrátila do své druhé poloviny a začalo pořádné trápení spojené s ledovým větrem a zledovatělou cestou, na které každý druhý krok byl těžší než obvykle. I přes tyto potíže jsem si do cíle doběhl pro krásné 33. místo z nějakých 240 závodníků. Jelikož byl závod zařazen i do Okresní běžecké ligy Blansko, tak jsem získal i bramborovou 4. příčku v průběžném hodnocení. Po tomto závodě mi napsal Lukáš Koudelka, který mi nabídl, abych závodil za jejich klub AK Drnovice. Bez delšího váhání jsem nabídku přijal. Tohle dalo mému běhání nový směr a také nový tréninkový plán. Moje první závody za AK Drnovice byli na prvním kole KBL v Kuřimi. Zde jsem se zapsal v celku dobře, na moje poměry. I přes obtíže ve výběhu, který na nás čekal zhruba v polovině trati, jsem se umístil celkově na 8. místě a v kategorii muži do 39 let na místě 4. Byl jsem plný motivace a energie do dalšího tréninku a závodění. Ae nesmím zapomenout na moji Adelku, bez které bych nic, z těchto úspěchů nedokázal. Je moji velkou podporou a také milovnicí běhu. Další víkend následoval můj zatím poslední závod v tomhle roce. Byl to 2. ročník SurfBar Krosu, který pořádá Honza Opletal, společně se SurfBarem v Jedovnicích. Závod vede kolem rybníka a dále do lesa, kde na nás čekaly dva výběhy. Ten první byl poněkud mírnější, ale ten druhý již prověřil závodnické dovednosti ve výbězích. Hned od startu jsem se držel s čelní skupinkou, která byla složena ze dvou skvělých běžců a to Petra Hénka a Vojty Gruna. Při pohledu na hodinky jsem si říkal, že tohle tempo nemohu vydržet a tak jsem lehce zpomalil a nechal je, aby se mi trochu vzdálili. I tak jsem kontroloval třetí celkovou pozici až do druhého výběhu, kde mě doběhl Standa Široký, který mě neskutečně podržel a dokázal vyhecovat k tomu, abych udržel tempo. Pak již následoval jen seběh a tak jsem si doběhl pro celkové 3. místo a také 3. místo v kategorii muži do 39 let. Dále mě čeká ještě spousta práce a hlavě zábavy z běhu. O víkendu se vydám na další závod BBP do Modřic, kde bych si chtěl zlepšit dosavadní rekord na 10 km, který je 39:51 minut.