Všechny ročníky olomouckého závodu seriálu zimních zážitkových běhů Winter Run mají jedno jméno absolutního vítěze. Je jím Roman Paulík z Loko Břeclav. Tentokrát se musím přiznat, že jsem vzhledem k počtu téměř devíti set dopředu přihlášených, další běžci přibyli do závodu přímo na místě, byl celkem v očekávání zda Roman, kterého už za tři ročníky závodu považuji za kámoše a vloni se mu málem nepodařilo do závodu prezentovat, přijede a zda opět zvítězí.
Roman, i když moc nezávodí, nezklamal a opět triumfoval. Na trati osm a čtyři kilometry bylo nakonec v cíli 730 běžců, tedy druhý největší počet po loňské Praze, kde závod dokončilo 996 vytrvalců a na letošní sobotu 25. 2. tam počet přihlášených dopředu překročil magickou tisícovku. „Do Olomouce jezdím rád závodit, studoval jsem zde, a proto mám na toto město pěkné vzpomínky,“ připomněl vítěz závodu svůj srdeční vztah k hanácké metropoli.
Trať byla stejná jako vloni, ale letos o ústa
Všechny letošní závody Wintre Runu, v Brně, Ostravě, Hradci Králové, Českých Budějovicích, a i v Olomouci byly opravdu zimní. Do jarních teplot totiž v pátek v Olmiku zasněžilo. Na samotný závod se naštěstí v pravé poledne oteplilo, ale běžci měli na střídačku pod nohama asfalt, sníh, led a velmi kluzkou břečku.
Olomoucký Winter Run má standardní trať v Smetanových a Čechových sadech, tedy přímo v centru hanácké metropole. Více jak polovina tratě se běžela po jakési spirále s třemi vracečkami o sto osmdesát stupňů. Takže běžci měli dokonalý přehled o soupeřích.
Nejnáročnějším místem trati bylo zdolání nadchodu ve Smetanových sadech. Ten byl i nejnebezpečnějším místem závodu. Byl totiž pokryt ledem a dostat se na něj byla gajda, ale o ústa bylo ho rychle seběhnout. Vytrvalci se tak dostali do Čechových sadů, kde je čekal řádně zasněžený kilometrový pytlík a opět návrat na nadchod. Poté se běželo po něm a následoval seběh do cílové rovinky. Tento okruh měl poctivé čtyři kilometry.
Paulík bojoval s Navrátilem
První ročník vyhrál Roman ve stylu start cíl, vloni svedl souboj s letos třetím drnovickým Tomášem Steinerem (28:58). Letos běžel na čele spolu s kroměřížským Tomášem Navrátilem. „Ze závodu jsem měl vzhledem k povrchu trati celkem obavy. Nerad bych se zbytečně zranil a měl jsem s sebou jen hladké závodní boty. Naštěstí mi vše klaplo a v druhém kole se mi podařilo soupeři cuknout,“ řekl po závodě Paulík.
Jeho vítězný čas je 27:42 a v platnosti tak zůstává traťák z loňska 27:10. Druhý Navrátil zapsal 27:57. Ke svým dalším plánům Romana dodal: „Letos se nechystám na halovou republiky, ale rád bych poprvé v životě odzkoušel půlmaraton. Desítku mám nejlépe zaběhnutou pod třicet dva minut, takže bych za úspěch považoval čas pod 70 minut, a proto uvažuji o mistrovské dubnové půlce v Pardubicích.“
Závod žen měl několik zápletek
V soutěži žen se ujala po startu vedení jistá vítězka Winter Runu Eliška Vlachová Hutová, vyhrála doma v Brně a v Hradci Králové, v Ostravě byla druhá, ale Olomouc se jí dle představ nevyvedla a doběhla v poli „poražených“, šestá do 39, když ji porazila i nejlepší padesátnice. Do vedení šla již v prvním kole vítězka závodu v Ostravě Lucie Vikartovská. Závodnice z Jeseníku léta závodí za pardubickou Hvězdu, dříve jako Křížová, a získala pro ni i medaile na republikových dráhových šampionátech.
„V kontaktu se mnou běžela ostravská Adéla Esentierová. Asi jí v prvním kole na trati pomáhal její vodič, ale v druhém šel před mě a rázem můj náskok na ni začal dost narůstat.“
Sympatická Lucka nakonec doběhla na celkovém devatenáctém místě a navíc v traťáku 32:19. A to měla na trati problémek: „V druhém kole při sbíhání z nadchodu mi podjely nohy a praštila jsem s sebou na zem. Naštěstí bez nějakých následků.“
Druhá Adéla dosáhla času 33:45 a třetí Lucie Nedomová z Lysic 34:50. Ale při vyhlašování bylo vše jinak. Jedna z hobby běžkyň přihlášená na osm kilometrů, která běžela dokonale na konci startovního pole, si asi rozmyslela kolik chce běžet a do cíle odbočila po prvním kole. I její čas mohl mást vzhledem k času skutečné vítězky, jedno kolo dala přes třicet minut, takže nic nenasvědčovalo tomu, k jakému došlo omylu. Vše se vysvětlilo a i nejlepší ženy byly řádně oceněny.
Opět neskutečná Matyášová
První ročník olomouckého Winter Runu vyhrála celkově Jana Matyášová z Dolní Dobrouče (tehdy na ideální trati 34:58) . Vloni zde nestartovala a letos přijela jako hlavní favoritka padesátnic. Už pohled na Janu svědčil o tom, že je ve velké formě. Jana doběhla celkově na pátém místě za 35:55 a porazila i všechny čtyřicátnice. Ty vyhrála domácí Irena Monicová za 38:55. Ženy nad 60 let vyhrála s téměř čtvrthodinovým náskokem drnovická Marie Hynštová, která prvním rokem závodí v této kategorii. I její výkon je obdivuhodný – 39:04.
Pro úplnost čtyřicátníky vyhrál čtvrtý celkově Luděk Durďák z Rohatce za 29:22. Padesátníky ostravský Roman Baláž za 31:56 a nad šedesát let Vladimír Chytil z DD Všechovice za 42:53.
Čtyřka pro Harnoše a Klimetovou
Loňský vítěz a traťový rekordman (13:33) čtyřky Jirka Křeček z Kolína, i když byl přihlášen, nedorazil. Z vítězství se tradoval Petr Harnoš za 14:26 před Milanem Krejčíkem – 15:04.
Celkově třetí byl už jistý vítěz Winter Runu na čtyřce do 23 let Václav Vandrovec – 15:08. Václav, který opět na stupeň nejvyšší vystoupil zahalen do vlajky fans pražských Bohemians, byl druhý za Křečkem v Brně a vyhrál Ostravu i Hradec, po přímém souboji s Jirkou.
Nejlepší ženou čtyřky byla juniorka Ema Klimetová za 18:17 před domácí Karolínou Vinklerovou (18:38) a nejlepší nad 23 let Ludmilou Radovu z Českých Budějovic – 19:04.
