Vydal jsem se ochutnat Černou svini, lahodnou třináctku z pivovaru Šnajdr. Běžel jsem kvůli tomu Kosteleckou dvanáctku ve zvlněné krajince „nad Černými lesy“ na východním okraji středočeského kraje.
Že vám to neštimuje? Vždyť i fotbalová desítka, neboli pětka, zásadní paragraf sportovní legislativy, se kope z jedenácti metrů… Stálo to za to, dvanáctka i pak třináctka!
Běžecké závody dnes pořádá (skoro) každý a všude. Motivace bývá různá, ale zásadní podle mě zůstává radost ze sportování, což pak na výsledku poznáte. A zdejší atmosféra dýchala moc příjemně a svěže. I když v závěru fučel ledový vichr, na parkovišti vykradli auta a na „ruční“ výsledky se čekalo…
Bod na běžecké mapě se tu před třemi lety zjevil trošku bizarně. V nemocnici. „Vydala jsem se na pražský půlmaraton a tam zkolabovala. Na záchrance jsem potkala kluka od nás z Kostelce, taky mrtvýho. A tak jsme si řekli, že si uděláme závod u nás doma,“ vzpomíná Šárka Littmanová.
Do party se dali s Milanem Starcem, majitelem Černokosteleckého pivovaru, s historií až v 16. století u rodu Smiřických a obnoveného v roce 2001. „Pořádali jsme tu koncerty, ale lidi nechodili, i když to bylo zadarmo. Se sportem je to lepší,“ pochvaluje si. Samozřejmě, že i teď sám běžel a docela slušně.
Tříapůltisícový Kostelec má dnes jarní desítku, letní koloběh dvojic, podzimní dvanáctku (+ orienťák na horských kolech ve stejný den), k tomu chystá slibnou zimní noční drsárnu.
Na třetí Kosteleckou dvanáctku už přijelo 99 běžců. Trasa se opět měnila, neboť loni se musela posouvat z lesa vinou mysliveckého honu. Ale byla to hodně svižná záležitost, profil s převýšením 269 metrů ukazoval víc seběhnutých metrů. Jako na maratonu v Bostonu, to jinak najdete málokde.
Start u krchova, po něm prudký sešup po silničce s napadaným kluzkým listím, následovaný ostřejším stoupákem do Svatbína, vám hned nahodil závodní tepovku.
Dále vyhlídková pasáž podél Brtnického lesa, samota Sedliště, dědina Chotejš, dál až přes chotýšskou strouhu. Dva přeběhy silnic bedlivě hlídali městští strážníci. Stoupání romantickou třešňovkou a pak Krupá s vůní překližek a dalších svinstev z kamen. Jedna občerstvovačka a pak šup do údolí Jalovýho potoka po pěkný blátivce.
První polovina trati víc zpevněná a dolů, druhá víc v terénu a nahoru. Závěr se stoupákem k majestátnímu knížecímu zámku do Lázeňské ulice, jíž místní nazývají Posrankou, a pak ještě skoro kilák včetně myší díry mezi baráčky dotrhal zbytky pole. A cíl na nádvoří pivováru za komínem.
Vítězství si užil 41letý Jiří Miler z Mladé Boleslavi, běžel parádně za 43:48. Jen pro představu o jeho úrovni: Nejlepší sezony měl 2008 a 2009, kdy dokázal půlmaraton za 1:10, nebo desítku za 31:57, ale i letos zvládl 1:13, resp. 33:34. Nejlepší žena Ivana Kubantová z Lázní Bohdaneč doběhla celkově osmnáctá za 56:31.
