Prověřit si výkonnost v kopcích, ale taky získat další znalosti o běhání v horách můžete v neděli na vrchu Petříně při Trailu Praha. Druhého dílu Kilpi Trail Running Cupu se tu zúčastní i jeden z nejlepších skyrunnerů Ondřej Fejfar, který letos běhá pravidelně světovou sérii v nejtvrdších horských závodech.
Jak se chystáš do české metropole po delší době na Kanárských ostrovech a přípravě ve švýcarském Luganu?
Těším se hodně. Na krásnou trať, kde se mi loni dobře běželo a vyhrál jsem. A taky, že si zase zazávodím v Čechách v přírodě, v terénu.
Spíš v parku uprostřed Prahy.
Ta trať je velmi zajímavá. Na takové kopce atypická, protože vede z velké části po zpevněném povrchu. Ale na centrum města moc pěkná.
Jeden okruh měří 5,5 kilometrů s převýšením 250 metrů, běží se dvakrát. Jak bys zahnal obavy hobby běžců, kteří se příliš necítí?
Chce to běžet s rozvahou. Dvě třetiny vedou povětšinou z kopce kromě jedněch schodů a závěrečné stoupání zpět ke kolejím na Strahov se dá vyjít. A kdo by nechtěl dát dvě kola, může se přihlásit s partnerem nebo partnerkou jako dvojice, každý jedno. To zvládnou opravdu všichni.
Ty to vezmeš vážně s útokem na předloňský traťový rekord Víta Pavlišty (39:18, pozn. red.), nebo spíše zážitkově (limit je 90 minut, pozn. red.)?
Beru to jako výborný trénink, přípravu na evropskou kvalifikaci v běhu do vrchu. Ta nás čeká hned v sobotu nato v České Třebové, tam to je v obou směrech nahoru i dolů, takže tady ideální příprava. Nebudu se šetřit a půjdu do toho naplno. Vím, že z Beskyd přijede Honza Zemaník, to bude hodně zajímavý souboj. Ten se v kopcích taky dokáže pohybovat, i když vím, že se líp cítí v delších bězích.
Ty se musíš cítit báječně, máš na kontě výborné výsledky i perfektní trénink na Kanárech.
Jsem maximálně spokojený, snad až nad plán. Zaměřuju se na vertikální kilometr (tam 7,6 km s převýšením 1 200 metrů za 49:23, pozn. red.), kde jsem skončil druhý za Kolumbijcem Paduou. Vítězství v následném půlmaratonu o dva dny později to už bylo jaksi navíc. Před premiérou jsem měl trošku obavy, ale potvrdilo se mi, že vydat se na celou tuto sérii byla ta nejlepší volba, co jsem mohl udělat. Taky jsem si pak proběhl maratonskou trať Transvulcanie okolo pěti hodin až do výšky 2 426 metrů a viděl tolik krásy, že to ani nejde popsat, i převýšení 2 500 metrů. Neskutečně se těším na další závod, ke konci června do Santa Catariny.
Stihneš opět oba závody?
Pokud se nominuju na vrchařskou Evropu, běžel bych tam jen vertikální kilometr, protože šampionát na Lago di Garda se koná už hned týden na to. Na dlouhých skyrunech se dokonale vyřádím až o prázdninách.
Skyrunningový svět jsi poznal na vlastní kůži. Držíš tréninkový plán, nebo cítíš potřebu úprav?
Jedu podle plánu, jak jsme si ho s trenérkou Grohovou nachystali na začátku roku. Kombinuju rychlost s kopci. Pořád se snažím trénovat, i když teď toho není tolik, co v zimě a na jaře. Vím, že sezona bude ještě těžká a dlouhá, nemůžu si dovolit moc odpočívat.
Mnoho vytrvalců to často v dobré víře v tréninku přepálí a zatáhnou se.
Přetrénování mi nehrozí. Jsem na tom docela dobře, pokud mi záleží na výsledku, umím se vyladit. Kopců mám teď za sebou až až, snažím se rozběhnout po rovině. Na půlmaratonu v Karlových Varech o víkendu už jsem v konci (1:08:28, pozn. red.) šíleně trpěl. Proto jsem zrovna včera běhal i na dráze na našem novém atletickém stadionu ve Vrchlabí. Jinak si ale nejraději dojedu kousek autem a běhám si po Krkonoších.
Plánuješ další spolupráci s Evou Nývltovou Vrabcovou, kterou jsi dovedl ke skvělému času na pražském půlmaratonu?
Měla zájem i o maraton, ale to jsem byl na Kanárech. Teď už to je na ní. Vím, že toho vydrží hodně. Na olympiádě se nepoběží na osobák, říká se, že to vydá obvykle až na okolo pět minut horší čas. Ale do 2:35 by to tam měla zaběhnout a to jí může dát na velice slušný výsledek. Bylo by dobré chytit se nějaké zajímavé skupinky.
Více o závodě Trail Praha na www.ktrc.cz
