No, záleží kdo a jak to vezme, že jo. Česká špička si nijak nestěžuje, ale za to fanoušci a „odborná veřejnost“ bortí svými názory a návrhy mnohá diskuzní fóra. Pokud bychom to nechali na fanoušcích, tak byl limit pro Tokio (2020) 2:20h, nejraději však 2:25h. A za další čtyři roky budeme shánět borce na 2:30h. V tom humbuku je třeba si taky uvědomit, že Český atletický svaz přece nebude stanovovat limity podle současné výkonnosti českých běžců a běžkyň.
A taky pro zajímavost, A limity a B limity jsou česká specialita. V okolních státech mají pouze jeden a nikdo nemusí zkoumat, jako u nás, co ten B limit vlastně znamená a jestli ten Jirka Homoláč nakonec pojede nebo nepojede a co by měl případně ještě pro to udělat.
Udělal jsem si takový malý průzkum, jak to vypadá v okolních zemích. Můžete namítnout, že třeba takové Polsko nebo Německo mají několikanásobně vyšší počet obyvatel, a proto můžou z čeho vybírat, ale já vám to vyvrátím jednoduchou statistikou, kterou vám dokážu, že český kvalifikační limit pro olympiádu není tak přísný či dokonce drsný, jak se na první pohled zdá. Ba naopak, mohlo by být ještě hůře.
Jdeme na to:
Polsko – 38 000 000 obyvatel – limit 2:11:30 (!)
Polský rekord – 2:07:39, Henryk Szost (2012)
23 (!) polských běžců zaběhlo od roku 2000 maraton pod 2:15h a 16 (!) polských žen pod 2:35h. My jsme měli takového běžce pouze jednoho – Róbert Štefko, 2:12:35 (Pražský maraton 2004). Jako slovenský občan 2:13:57 (Otsu maraton 2000) a 2:14:45 (New York City maraton 2001). Jeho nejlepší čas 2:09:53 (Londýn 1998) je slovenským národním rekordem.
Z českých žen zdolaly maraton pod 2:35h (po roce 2000) dvě ženy: Anna Pichrtová, 2:32:39 (Duluth 2002) a Ivana Sekyrová, 2:34:23 (Rotterdam).
A to nehovořím o tom, že (stále jsme v roce 2000 a později) 8 polských mužů a 8 polských žen se může chlubit časy 2:13h resp. 2:30h a lepšími.
Rakousko – 8 500 000 obyvatel – limit 2:14:00
Rakouský rekord – 2:10:47, Günther Weidlinger (2009)
Časy lepší než je český limit zaběhli 4 maratonci, rakouský rekordman jej pokořil dokonce několikrát. Jen pro zajímavost, nedávno se pokoušel splnit rakouský limit na Vídeňském maratonu Valentin Pfeil – jeho čas 2:16:37 však nestačil.
Německo – 81 000 000 obyvatel – limit 2:12:15
Německý rekord – 2:08:33, Arne Gabius (2015)
Celkem 11 německých maratonců zaběhlo od roku 2000 časy pod 2:15h. Z toho Falk Cierpinski, André Pollmächer a Martin Beckmann minimálně 2×.
No, a na závěr přikládám nejlepší výkony českých maratonců z osmdesátých a devadesátých let. A je na co koukat:
Karel David – 2:11:57 (Hamburg, 1993 – zaběhl celkem 3× pod 2:12h), Pavol Klimeš – 2:12:59 (Sevilla, 1988), Peter Klimeš – 2:13:27 (Londýn, 1987), Ivan Uvizl – 2:13:49 (Hamburg,1993), Lubomír Tesáček – 2:14:08 (Mnichov, 1989), Vlastimil Zwiefelhofer – 2:14:19 (Karl Marx Stadt, 1980), Josef Jánský – 2:14:28 (Karl Marx Stadt, 1980) a Míra Krsek před více než 40 lety (!) 2:14:56.2 v Užhorodě, 1975.
Tak jakýpak copak :-)
Zdroj: Český atletický svaz, Polski Związek Lekkiej Atletyki, Österreichischer Leichtathletik-Verband, Deutschen Leichtathletik-Verbandes
Analýza Tomáše Dvořáka: Jak je to s přísností limitů pro Rio
