Minulou neděli se roztočil kolotoč etapového závodu do vrchu s názvem Lysacup. Jedním z organizátorů této akce je i Luděk Bednarz, člen běžeckého klubu X-AIR Ostrava. O tom jaký vlastně Lysacup je, se můžete dozvědět z našeho rozhovoru.
Luďku, máte za sebou první etapu. Jaká byla?
Jak se pomalu stává zvykem, první etapa byla rekordní. Jak počtem lidí, tak teplotou na vrcholu Velkého Javorníku. Stává se už pomalu tradicí, že první etapa Lysacupu se běhá mimo Lysou horu. Našli jsme podporu u kamarádů ze Sportovního klubu Valašského království, kteří si organizaci první etapy berou na starost. Co se týče startovního pole, kromě toho, že bylo početné – více než 250 účastníků -, bylo i velice kvalitní – na startu se sešlo několik bývalých mistrů i vítězů Lysacupu a bylo tudíž na co koukat.
Koho můžeme na Lysacupu potkat? Z jakých lidí se závodní pole skládá?
Lysacup je určen pro všechny, kteří se nebojí se trochu zapotit při běhu do vrchu – mezi závodníky můžeme potkat 13-ti leté děti, stejně tak skoro 70-ti leté kmety, muže i ženy, cyklisty, horolezce, běžce i turisty. O přední pozice v rámci celého poháru je čím dál větší boj – kvalita závodníků se rok od roku zlepšuje a rekordy jednotlivých tratí se stále posouvají dopředu.
Čím to, že Lysá hora přitahuje i v zimě tolik lidí? Jakou míváte účast?
Lysá hora je magická. Nebo možná magnetická :-) Přitahuje čím dál vice lidí – je to vidět nejen na Lysacupu, ale i na počtu běžných turistů, které je možno potkat na Lysé. Na Lysou horu vede mnoho značených tras z 10 různých míst v okolí. To nemá žádný jiný kopec v ČR, aspoň o žádném takovém nevím :-)
Účast se nám rok od roku zvyšuje – v roce 2009 jsme měli průměr 120 lidí na etapu, v roce 2010 cca 140 lidí a vloni dokonce 170 závodníků na etapu, a letos? – podle první etapy to vypadá, že opět porosteme… Tady je třeba podotknout, že takové počty lidí na startu nemá většina závodů Českého poháru v běhu do vrchu.
A co počasí? Co mohou závodníci na nejvyšší hoře Beskyd zažít? Zima umí být na horách hodně nebezpečná.
Počasí je nevyzpytatelné, ale s tím se musí v horách počítat. Předloni se například objevil trvalejší sníh na Lysé až v půlce prosince. Ale zažili jsme i dva metry sněhu na vrcholu, minus patnáct stupňů, vánice, silné větry, déšť, ale i krásné počasí, častou inverzi s nádhernými rozhledy až do Tater či na Praděd, takže se člověk cítí odměněn za tu námahu, kterou musel vykonat. Ale… kdo je připraven, není překvapen.
Které etapy respektive trasy se „lysacapistům“ nejvíce líbí, kolik jich je a jak jsou dlouhé?
Původně byl Lysacup veden ze tří startovacích míst. V posledních třech letech jsme začali přidávat nová startovací místa a nyní jich máme 9 a navíc Velký Javorník. Vzhledem k tomu, že počet etap se ustálil na čísle 16, skoro každé ze startovacích míst využíváme dvakrát. Letos jsme přidali dvě nová – z Mazáku na Ostravici a z Lubna u Frýdlantu nad Ostravicí. Osobně se těším nejvíce na to druhé.
Trasy etap jsou dlouhé od 3,5 km do skoro 10 km s převýšením od 700 do 1000 metrů. Každému vyhovuje něco jiného – např. trať z Visalájí je běhavější, takže více vyhovuje běžcům, trať z Malenovic od Bezruče zase více vyhovuje cyklistům. Tady je ovšem nutno dodat, že většinu traťových rekordů drží Ondřej Horák, elitní běžec do vrchu – tu je vidět, že kdo umí, tomu na profilu trati až tak nezáleží :-)
Připravil organizační tým v rámci celého závodu pro letošní ročník nějaké novinky?
Jak jsem již zmínil, pro letošek přibyla dvě nová startovací místa. Kromě toho bude jedna etapa večerní, kdy bude Lysá hora plná světlušek. No, a pro nás, těžší běžce, kteří nemáme šanci na umístění mezi těmi lehkonohými rychlíky, jsme připravili kategorii nad 200 liber, což odpovídá cca 92 kg.
Na některých snímcích z loňského roku běželi závodníci v kostýmu jako na maškarním plese.
Každý rok na Silvestra pořádáme Silvestrovskou etapu, kde se můžou závodníci vyřádit v kostýmech. Pak je možno potkat na svazích Lysé Jánošíka, Křemílka s Vochomůrkou, Skota či žirafu. Lysacupu se i při stále se zvyšujících počtech účastníků drží kamarádská atmosféra, takže si takovouhle parádičku jednou za rok můžeme dovolit :-)
Tady bych chtěl dodat, že Lysacup tvoří nejen organizátoři, ale hlavně jeho účastníci a nosiči, takzvaní šerpové. Kolem poháru se vytvořilo něco, čemu se v dnešní době říká sociální skupina – každou etapu sleduje několik dobrovolných fotografů, každá etapa je probírána na internetových diskusích, týmy i jednotlivci mají své webové stránky, kde se svěřují se svými dojmy a zážitky. A bez toho by Lysacup nebyl Lysacupem…
Luďku můžeš našim čtenářům říct, jak vůbec tento populární závod vznikl?
Pár cyklistů začalo v zimě před deseti lety víkend, co víkend, chodit na Lysou horu. A protože to byli závoďáci, chůze se pomalu měnila v klus a klus potom v běh, až se z toho stalo to, co můžeme vidět dnes. Mnozí z prvních účastníků už na LC nechodí, ale tahoun Lysacupu Petr Hudeček stále naštěstí zůstává :-)
Teď mě napadá otázka… Jak to máte s časomírou, startovními čísly a třeba rozhodčím?
Časomíru si každý, kdo chce znát svůj čas, nese na ruce :-) Lysacup se vyznačuje jednoduchostí a k tomu patří i to, že neměříme časy, ale body stanovujeme na základě pořadí v cíli. Ono totiž není nic jednoduchého sehnat dobrovolníka, který by byl ochoten v minus patnácti a silném větru mrznout se stopkami na vrcholu.
Každý závodník dostane na startu lísteček, kam si vyplní jméno, tým a ročník narození a ten pak odevzdá na vrcholu sběrači lístků – tady musím zmínit nehynoucí zásluhy a obětavost Vlaďky Rotreklové, která v posledních letech tuto nevděčnou funkci plní. K této roli totiž patří i prošlapávání trasy, když náhodou přes noc nasněží a trasa není turisticky oblíbená, což se nám třeba stalo vloni, když před etapou z Krásné nasněžilo 70 cm čerstvého sněhu.
A co týmový duch? Preferují účastníci více soutěž jednotlivců nebo týmovou soutěž?
Pro týmy máme samozřejmě taky soutěž. Mezi týmy dochází ke špičkování a hecování a probíhá regulární lanaření nezařazených kvalitních závodníků. Vyhrát Lysacup se stalo prestižní záležitostí jak pro jednotlivce, tak pro týmy. V posledních letech se nedaří českým týmům a celkové prvenství si odnášejí kvalitní týmy ze Slovenska.
Jak to vypadá s účastí v jednotlivých ročnících? Máte nějaké rekordmany?
Sledujeme různé statistiky včetně účastníků s nejvyšším počtem účastí, nepřetržitou sérií účastí a tak. Nejvyšší počet účastí má ústřední postava Lysacupu Petr Hudeček – 149, nejdelší sérii účastí mají Tomáš Wzientek a Jakub Franer – 82, to znamená více než pět ročníků bez jediného vynechání! Nejúspěšnějším účastníkem je Ondřej Horák, který si z 27 startů odnesl neuvěřitelných 25 vítězství. Kromě toho drží traťové rekordy na 7 trasách!
Kromě toho, že jsi aktivním účastníkem Lysacupu, máš na starosti i výsledkový servis. Připravujete v tomto ohledu nějaké změny?
Nápadů na vylepšení systému je plno. Jen toho času kdyby bylo více. Naštěstí mám tolerantní ženu a děti už si taky zvykly, že v zimě je tatínek nepoužitelný, takže jsem na těch vylepšeních konečně začal pracovat. Přibudou nové statistiky, nové informace o jednotlivých závodnících, odkazy na fotogalerie, články a další věci, které se mi snad podaří v průběhu listopadu dokončit.
