Občas se mezi nás dostanou informace o neuvěřitelných způsobech tréninku keňských borců v jejich tréninkových kempech. Pokud si je prostudujete, nezbývá vám než žasnout nad tím, co dokáží tyto černé běžecké perly zvládnout. Může to být i demotivující, když si uvědomíte, co s maximálním úsilím dokážete odtrénovat vy.
Je třeba se ovšem na to ale podívat i z druhé strany. Do takovýchto výcvikových táborů je pro většinu mladíků z keňských náhorních planin sen se dostat. Pokud si je už některá jejich věhlasná osobnost, či trenér nebo manažer vybere a zařadí do přípravy v kempu, tak potom udělají vše, co mají ve svých silách a schopnostech pro to, aby se tam udrželi a dokázali se dostat mezi elitní běžce.
Je to pro většinu z nich jediná možnost útěku z chudoby. Jestli se jim podaří dosáhnout špičkové výkonnosti, tak je to příležitost stát se doma uznávanou a bohatou osobností, s možností dlouhodobě nebo i trvale zabezpečit své široké příbuzenstvo.
KDO PŘEŽIJE, JE HVĚZDA
Se snahou za každou cenu se prosadit, se tam vrhají do takových zátěží, že by je nepřežil ani kůň. Tak to alespoň vidí oči normálního běžeckého smrtelníka.
Do těchto přípravných kempů se dostávají desítky talentů. U nás by si trenéři poctivou denní až puntičkářsky přesnou a piplavou prací s takovým talentem, dokonale vyhráli. Byla by to pro ně výjimečná příležitost, jak se s nimi dostat do evropské nebo i světové špičky.
V těchto táborech tak ovšem tamní odborníci nepracují. Tam prostě všechny vypustí společně na trénink, kde se jede pořád na doraz v neskutečně neuvěřitelných objemech i kvalitě. Kdo to nepřežije, má smůlu. Rychle šlape zpět pást místní skot.
TIP: Čtěte také ZÁKLADEM PŘÍPRAVY JE ROZVRH ROČNÍHO TRÉNINKOVÉHO PLÁNU
Ti, co to vydrží a dokáží se na tento děsivý tréninkový systém adaptovat, pak skutečně musí být hodně moc dobří. Ono to ani jinak není možné, protože kdo tohle ve zdraví zvládne, je borec a atletický svět se mu bude klanět.
Je pravda, že i mezi špičkovými keňskými běžci je velmi vysoká sportovní „úmrtnost“ a to převážně z této příčiny.
PROČ TO PŘIROVNÁNÍ?
Potřeboval jsem vám totiž trochu nastínit cestu, po níž můžete jít, jestliže se zúčastňujete dlouhodobě kolektivně vedených tréninků. Zdá se vám, že je to paráda. Všechno jde lépe. Psychicky to není tak náročné.
Nakonec i vlastní běžeckou náplň zvládnete odběhat velmi kvalitně. Určitě lépe, než kdybyste ji odtrénovali sami a hlavně bez viditelnějších potíží. Jednou či dvakrát týdně je to nepopíratelná výhoda. Má to své obrovské plus.
POZOR, MŮŽETE SE ZNIČIT
Předem je ovšem je nutné zvážit, jak je tento kolektiv, se kterým trénujete, výkonnostně poskládaný. V případě, že tam máte mnohonásobně lepší běžce, než jste vy, jsou pro vás absolvované tréninky společně s nimi, smrtícím úderem do růstu vaší výkonnosti.
Téměř zcela jistě to nezvládnete, zejména po fyzické stránce a uštvete se. Pokud se budete snažit zuby nehty v tom dále pokračovat, dojde u vás po určitém čase k velkému vyčerpání organismu.
TIP: Čtěte také OPTIMÁLNÍ TECHNIKOU BĚHU SI ZLEPŠÍTE VÝKONNOST
V důsledku toho pak klesne vaše výkonnost obvykle až na takovou úroveň, kdy už se ani o běhu nedá mluvit. To ještě v lepším případě. V horším si můžete přivodit i nevratná poškození vnitřních orgánů nebo i vážná zranění pohybového aparátu.
V TRÉNINKU SE NEHECUJTE JAKO NA ZÁVODĚ
Když je vaše parta přibližně na stejné úrovni, tak je to dobré. Přesto bych to opět nepřeháněl. Pokud jste závodní typy, už jen společný trénink vás může stimulovat k dlouhodobému přeceňování sil a tím pádem i opět k přetížení organizmu a pak z toho vyplývajícímu následnému poklesu formy.
Takže je opravdu nutné zvážit všechna pro i proti. Podle toho se pak ke kolektivnímu pojetí tréninku postavit. Má řadu nesporných výhod a zejména z hlediska psychiky je nesmírně přínosný.
Jestli budete přistupovat k takovému trénování s rozumem, je pravděpodobný váš rychlý výkonnostní vzestup. Jen to musíte uhlídat a to bývá obvykle těžké.
Proto to zkuste promyslet a absolvujte několik tréninkových jednotek s partou kamarádů a část odtrénujte individuálně.
Takže si to v klidu zvažte, popřemýšlejte, co je pro vás nejlepší a nebojte se zkusit něco změnit nebo oživit kolektivním tréninkem. Individuálnímu tréninku se budeme věnovat příště.
Autorem článku je Zdeněk Smutný, zkušený a zásadový trenér z Nemojan, který se již 40 let věnuje běhání. Trénování jiných a častá účast na závodech se staly součástmi jeho životního stylu. Často se liší svými názory od ostatních a mnohdy jde tvrdohlavě proti zkostnatělým názorům některých lidí.
