Bylo trošku pošmourno, třídou Milady Horákové řinčely tramvaje jako každý den a lidi se hemžili ruchem všedního dne. Kavárny, bistra a restaurace tu bzučely jako obvykle. Až na jednu. Ve foyer Running Mallu jste mohli poobědvat úplně unikátně. S nedávným světovým rekordmanem v maratonu a třetím z olympiády v Londýně, 33letým Wilsonem Kipsangem (2:03:23). Kousky kuřete, těstoviny, salát. Dobrou chuť.
Jak se vám tady líbí, Wilsone? Co pro vás znamená návštěva Česka?
Je to pro mě příjemné vidět zase místa, která jsem navštívil už loni. Zúčastnit se v sobotu nádherného závodu v Olomouci. To opravdu nepřeháním, byl to pro mě jeden z nejhezčích závodů vůbec.
Vážně? Vždyť jste vyhrál v Londýně i New Yorku, dvakrát ve Frankfurtu i Berlíně a tam ste prohrál se svým vodičem Ronohem…
Dobře. Ale když někdo zaběhne lépe než já, jsem za něj šťastný. Znamená to, že je v lepší formě, lépe regeneroval. Proč bych se na něj měl zlobit? Proč by si vodič po splnění svých úkolů, pokud mu ještě zbydou síly, nemohl tohle dovolit? Také jsem tam potkal lidi, kteří milují sport, rádi běhají a užil si atmosféry. A taky se o mě moc hezky starali.
A co letos? Půlmaraton bude znovu součástí přípravy na velký podzimní výkon v maratonu? Umíte ho pod 59 minut…
Ano. Připravuju se na mistrovství světa v Pekingu. Tenhle závod mi dá obrázek o tom, jak na tom jsem. Pak se vrátím domů do Keni a podle toho budu dál trénovat.
Plánujete si vzít světový rekord zpět?
Možná. Jistě to je možné znovu na něj zaútočit.
Pouze v Berlíně, nebo ještě někde jinde? Třeba ve Frankfurtu?
Frankfurt i Berlín, oboje se dá.
A běžet pod dvě hodiny, taky to půjde? Už brzy?
Nevím, to říct nemohu. Ale věřím tomu, že možné je všechno. Brzy se to jistě podaří.
Je třeba ještě tvrději trénovat – pokud je to vůbec možné, anebo se k vrcholné formě musí všechno přesně sejít v jeden den a jeden čas – silné závodní pole, vítr, atd.?
Potřebujete štěstí v ten správný moment, to je nejdůležitější.
Jen pro zajímavost, kolik naběháte týdně v průměru v přípravě, když zrovna není v plánu důležitý závod?
Sto devadesát, dvě stě.
Většinu času strávíte doma v Keni, že?
Ano, správně. Hodně cestuju, ale vracím se, jak to jde co nejdříve a trénuju doma. Pocházím z okolí Itenu, každý den jsem běhal do školy osm kilometrů tam a osm zpět, to mi dalo základ.
Jste profesionální běžec, ale zároveň člen policie. Jak to funguje?
Policie podporuje nyní moji kariéru, ale jsem full-time běžec.
Máte čtyři děti, budou taky běhat? Běh je v Keni výtahem do lepšího života, není to jen zábava jako tady pro nás. A vaše děti už budou přece jen lépe zajištěné, nemusí se tolik honit…
Mají možnosti běhat, jak budou chtít. Vidí mě, že mám běhání rád, tomu rozumějí. Ale zatím jsou malé, 11, 9, 6 a 4 roky.
Máte rád i jiné sporty, stíháte je sledovat?
Rád se dívám na fotbal…
… právě tady máme mistrovství Evropy hráčů do 21 let. I v Olomouci.
Tak to se v televizi rád podívám. Ale jsem hlavně velký fanoušek Chelsea.
Jenže gólman Petr Čech patrně odejde do Arsenalu.
Sleduju to a rozumím mu. Přeju mu hodně štěstí.
