Kilometráž, ani síla se už v posledních dnech před maratonem nenaženou. Alžbětě Fridrichové, vítězce facebookové soutěže Isostaru, zbývá do pařížského startu už jen týden. Výrazně ovlivnit tělo však může před její maratonskou premiérou ještě nutriční režim.
„Zatímco v sobotu jsem na pražském půlmaratonu figurovala jen jako fanoušek, den na to jsem vyběhla sama na svou asi poslední jednadvacítku před závodem,“ vypráví naše běžkyně, 21letá studentka práv z Ústí nad Labem.
Jindy by ji prý tahle vzdálenost nijak nevzrušovala, ale teď vyběhla plna očekávání. Jako poprvé… „Tentokrát jsem si do kapsy přibalila i tubu energetického gelu, bez kterého jsem se za své tři roky běhání zatím vždycky obešla,“ vysvětluje. „Měla to být zkouška před maratonem, jestli vůbec zvládnu TO do sebe za běhu nasoukat, aniž bych následně musela zvracet u krajnice.“
Doplnění energetických zásob, podpora ukládání glykogenu do svalů, je při dlouhém běhu, tedy přes hodinu, hodinu a půl času, natož při čtyřhodinovém maratonu, velmi důležité a neexistuje na něj jediný recept. Vychází z individuálních reakcí těla – a tedy zkušeností. Někdo se cpe čímkoliv, jiný uždibuje kousíčky, jen aby je neposlal hned ven, nebo nemusel ztrácet čas hledáním toalety.
Alžběta se dosud docela vzpírala. „Vždycky jsem měla problém těsně před během i za běhu cokoli jíst. Na loňském půlmaratonu jsem na holky, co se půl hodiny před startem posilňovaly houskou se salámem, koukala nevěřícně,“ připouští.
Tam to ještě zvládla, jenže maraton to je jiná štreka. Navíc není ve formě, jak by si představovala, neboť ji stále limituje prasklina v křížové kosti a tedy bolesti v bederní části zad.
Dva týdny před samotným závodem přišel nejvyšší čas otestovat potravinové doplňky. Jednak běžci i lékaři prověřené nejvhodnější zdroje energie, druhak pak také specifické chutě partnera pařížského maratonského projektu Isostaru.
„Pomerančové enduro jsem do sebe začala soukat na sedmém kilometru. Celkem mi to vystačilo na čtyřikrát, vždycky jsem ho důsledně zapila vodou a snažila se nezastavovat,“ popisuje.
A pocity? „Jakmile jsem ho stačila vstřebat, nohy začaly jásat, ale žaludek vytrvale protestoval. Měla jsem sice pocit kamene v břiše, ale vlastně nic, co by se nedalo vydržet. Za pár kilometrů to přešlo a efekt byl celkově určitě pozitivní. A tak budu jen doufat, že na ostro nebudu zbrklá, budu gel správně dávkovat a zapiju ho vždycky tak akorát.“
Ve dvou taškách výživy na přípravu k maratonu dostala plný sortiment Isostaru včetně ionťáků, gelů a tyčinek. Inspiraci ji nabízí také hodně povolaný muž. Zkušený 40letý mistr Evropy v maratonu Viktor Röthlin ze Švýcarska, který se už ukázal i v Praze.
Další informace o přípravě Alžběty najdete zde.
