Máte nadváhu? Nebo se dokonce cítíte být na běhání staří? Stydíte se běhat na veřejnosti? Nestyďte se. Přečtěte si 19 rad, tipů a doporučení našich facebookových fanoušků a vyběhněte.
1. Bára Janečková: Nechápu co maj všichni proti holce, která je oplácaná a běží pomalu. Přece naopak, je super, že něco dělá.
2. Petra Riesová: Já rozhodně nic proti tomu nemám, když jí to baví, nebo když chce, proč by nemohla?
3. Alexandr Skribuckij: Všichni mi můžou políbit pr..l. Je mi to úplně jedno.
4. Ondřej Vacek: Každý kdo vyběhne by měl sklízet obdiv a potlesk.
5. Kateřina Kofronová: Já jsem se setkala i s tím, že se mi lidi smějí, babičky na mě koukají, jakože blázen, co běhá v zimě, běžci se zásadně otočí a dělají, že mě nevidí… Za ten půlrok co běhám, mě pozdravil jenom jeden a já z toho měla takovej šok, že jsem mu ani neodpověděla. Snažím se na to kašlat, soustředit se na hudbu v uších nebo na cokoli jinýho, jen ne na ně. Ale je fakt, že občas se mě to prostě dotkne.
6. IamGroot: Já jsem se před pár lety koukal na běžce jako na podivné lidi, obtáhnuté koule, v létě v elasťákách, a že se jim to chce takovej divnej sport. A teď jsem jeden z nich a taky mám ty, co to nechápou u pr…e. To já jsem ten co, to chápe, protože já jsem bežec.
7. Petr Brincek: V roce 2002 čuměli všichni. Teď mně to přijde, ze víc lidí běhá, než neběhá.
8. Dušan Uldrych: Dám si tuhle music do uší a všichni mi můžou… i přes to, že běžím jak slon :-)
9. Aňa Balíková: Dneska pod dojmem z tohoto téma, jsem se poctivě usmívala na všechny sportující, které jsem potkala. Do jednoho mi úsměv vrátili… Krásný pocit.
10. Ivana Budková: Lidi mně nevadí, vadí mi psi puštění na volno.
11. Radush Urbánková: Taky jsem se na začátku setkala s tím,jak lidi čumí a kolikrát i měli nějakou poznámku, naštestí mám sluchátka v uších a v duchu si říkám, to čumíte co?
12. Monika Macháčková: Na mě koukají snad všichni důchodci, občas i mladí lidé, jako na blázna, hlavně když běžím do kopce a nebo v mrazu.
13. Veronika Petrů: Obdivuji všechny, kdo začali běhat v ČR. Moje začátky byly v USA a tam je to neuvěřitelný! Všichni na vás mávají, usmívají se. Dnes už to taky neřeším, ale začátky byly krutý!
14. Houston Houston: Jak na to, aby jste se nestyděli behat na verejnosti? Pohled vpřed, nahodit své tempo, soustředit se na to, co děláš a mít okolí v pi…, protože ty jsi ten človek, co dělá něco pro sebe, pro svoje zdraví.
15. Janča Řípová: Já jsem zatím neměla problémy s tím, že by se mi někdo smál. Chodím běhat podél řeky a běhá nás tam víc, takže jsem „mezi svými“.
A když už se po mně někdo s divným pohledem ohlédne, tak to podle mne není tím, že běžím, ale mýma hadrama… Zatím jsem si totiž nepořídila nic extra běžeckého, takže doma vždycky vylovím tepláky, šusťákovku a běžím.
A taky si myslím, že jestli se někdo posmívá někomu, kdo běhá, tak by to mohlo být taky závistí. Protože, co si budeme povídat, v začátcích běhání občas nastanou krušné chvíle a někdo nemusí mít tu vůli v tom pokračovat a raději se vzdá.
16. Dráža Klimešová: Tak to mě nevadí běhat na veřejnosti, ani se nesetkávám s negativními reakcemi, spíš se na mě usmívají nebo troubí, ráda se i hezky sportovně oblíknu a běhání je pak jedna radost.
17. Alena Trtílková: Neběháme pro druhé lidi, ale pro radost z pohybu, pro sebe, pro lepší náladu.
18. Pavel Bishop Krahula: Tak nad tím jsem nikdy nepřemýšlel… nepřijde mi na tom nic divného. A komu to vadí, tak ať běhá večer.
19. Petra Pístková: Také znám. Když běžím v okolí, kde sotva někdo vytáhne tenisky, tak je zcela běžné, že mnoho lidí kouká stylem „nezbláznila se snad“? Prostě běžná lidská reakce na to, co lidem nezapadne do okolí, s čím se jen tak nesetkají často. Nevidím v tom nic neobvyklého. Prostě nejlépe nasadit úsměv a užít si to, ať už člověk běží kdekoliv.