Teprve 23letý Tomáš Maceček, Ostravák reprezentující běžecký tým Pearl iZumi, se v neděli vrátil z Číny, kde se zúčastnil dalšího závodu Světového poháru v běhu do schodů. A nevedl si vůbec špatně, skončil na 4.místě!
Tomáš taky rád natáčí akční videjka kamerou GoPro, takže až udělá ve středu zkoušku na MU v Brně, tak video sestříhá a pak šup s ním tady. Snímek nebude přímo ze závodu, ale „z ulice“.
1, Macku, jak se normální český běžec dostane až do Číny, co pro to musí udělat?
Jako normální běžec bych se tam nedostal asi nikdy, jedině kdyby bych si chtěl zaběhnout třeba maraton v Pekingu. Tak mi to vyšlo aspoň v běhu do schodů, neboli světově towerrunningu. Zatímco v USA a Evropě mají tyhle závody už nějakou historii, v Asii a arabských zemích teprve začínají, ale jdou rychle nahoru a už nyní mohou hlavně finančně konkurovat. V Číně to byly snad úplně první závody a jak je známe, tak to vzali ve velkém stylu.
Organizátoři těchto velkých závodů chtějí mít na startu velká jména z celého světa. Já jsem se na podzim dostal do top10 ve světovém poháru, takže mi přes Towerrunning World Association přišla pozvánka. Chvilku jsem přemýšlel, jestli jet nebo ne, protože jsem si musel zaplatit část letenky. Co pro to teda udělat? Oběhnout dobře pár schodových závodů, být v žebříčku a přijmout pozvánku.
2, Ve kterém městě se závod běžel a co to bylo za budovu?
Běželo se ve městě Guangzhou nebo česky Kanton. Je to na jihu Číny, tři hodiny letadlem z Pekingu a kousek od Hongkongu, takže teplo, palmy, paráda. Závodilo se na dominantu města, Canton tower, což je pátá nejvyšší budova na světě a vůbec nejvyšší budova, na kterou se kdy běžel závod do schodů. Takže extrém! Vlastně to nebyla budova, ale televizní věž. Tuším, že celkem 600 metrů a běželo se zhruba do 450.
3, Měli jste trochu respekt před Číňany, ale ti se však, narozdíl od Kolumbijců v minulém závodě, neprosadili, proč?
V Kolumbii je vždycky jasné, že vyhrají místní indiáni. Bogotá je v nadmořské výšce 2500 m.n.m., takže jsem se cítil jako že mám nohy v cementu a plíce až v krku. O Číňanech jsme nevěděli vůbec nic. Oni tam měli kvalifikační závody na tento závod, protože to bylo Mistrovství Asie a Oceánie. Bylo jasné, že se mezi tou miliardou nějací dobří najdou.
Nejlepší Číňan byl dvě sekundy za mnou a to se prý ještě zastavil na jedné občerstvovačce, aby se napil. Asi to bylo taky tím, že v Kolumbii je to slavný závod, který běhají nejlepší běžci a cyklisti z celé Kolumbie, ale v Číně to byl jeden z prvních závodů a celý towerrunning je tam ještě v plenkách. Třeba budeme dostávat na prdel, až si pár talentovaných atletů uvědomí, že se tím dá pěkně pocestovat a vydělat slušné peníze.
4, Jsi členem týmu Pearl iZUMi, to zní taky trochu čínsky nebo japonsky? Co to je za značku?
Máš pravdu, má kořeny v Japonsku a znamená to něco jako fontána perel. Jinak je to ale americká značka, která dělá oblečení a vybavení pro triatlonisty, běžce, ale hlavně cyklisty. Kromě mě oblékají třeba cyklistický tým BMC. V Česku se teprve představuje, ale myslím, že co nevidět budou tenisky a oblečení Pearl iZUMi v každém sportovním obchodě, je to fakt třída.
5, Vraťme se k tvému závodu, na fotkách z Kolumbie jsi vypadal v cíli polomrtvý, šel jsi tentokrát do akce s jinou taktikou?
Všichni se mě na ty fotky ptají. Sám se tomu směju, protože tam fakt vypadám, že za chvíli umřu. Ale to je normální, padnu takhle v cíli každého závodu do schodů. Tam prostě není kdy si odpočinout, je to pořád jen nahoru a hlavně to je v hlavě, musíš se kousnout i do těch posledních metrů, protože často rozhodují sekundy nebo setiny.
V Číně jsem si hlavně pořád opakoval, ať nepřepálím začátek, že to bude hódně dlouhý závod. To mi vyšlo, oproti skoro všem ostatním eliťákům jsem se rozhodl pro rychlochůzi s přitahováním se o zábradlí. Ušetřil jsem tak hodně sil a v poslední třetině dokázal ještě zrychlit. Ale i tak jsem v cíli zase padl (smích).
6, Závod je zařazen do světového poháru, jak je velký a kde všude se běhá?
Světový pohár v towerrunningu se běhá po celém světě, snad kromě Afriky zatím. Je do něj zařazeno 12 závodů Grand Prix a 10 Premium. Ty jsou za nejvíce bodů. Já jsem v této sezóně závodil na šesti z nich a pak na dalších menších závodech.
Body se dají získat na úplně každém závodě v běhu do schodů na světě, i v Ostravě. Pak se ale počítá nejlepších osm výsledků. Stačí kouknout na towerrunning.com, tam jsou vypsány všechny závody, bodování nebo fotky.
7, Jaký je rozdíl v běhání do schodů u nás a ve světě?
No to je snad jasné, jediný rozdíl je ve výšce budov. Žádné mrakodrapy u nás nestojí, tak možná i proto není tento sport u nás tak známý. V sezóně je zhruba pět závodů Run-Up, to je vše.
Ale mimochodem, Česko je momentálně na čele světového poháru v hodnocení národů! Na to, že nemáme moc dobré tréninkové podmínky, tak máme dobré běžce. Tento rok bude taky založena Česká asociace běhu do schodů.
8, Co rozhoduje více rychlost nebo síla?
Jak na kterém závodě. Může se zdát, že běh do schodů je nudný a pořád stejný. Ale je to jako běh, různé distance od minutových sprintů po šestnáct minut, které jsem běžel v pátek. Schody jsou všude jiné, prudké, točité, venkovní. Ale oproti sprintům na rovině je určitě hodně důležitá síla a odraz.
9, Do jaké míry je důležitá vytrvalost?
Ve Franfurtu běželi hodně dobří Keňani a vůbec neuspěli. Ani na ty nejdelší závody nestačí jen vytrvalost. Každý ví, že se jen při chůzi do schodů zadýchá. Běh do schodů je strašně náročný a celý závod se běží nad anaerobním prahem. Takže jde spíš o to, jak dlouho vydržíš trpět zakyselení.
10, Jak trénuješ běh do schodů?
Na samotných schodech bohužel moc netrénuju. Ale až začnu, tak pak už to nebudou pořád třetí a čtvrtá místa, ale první a druhá (smích). Není moc příležitostí, v Ostravě téměř vůbec. Na radniční věž mě zatím nepustí, občas chodím běhat na AZ Tower v Brně, kde studuji.
Jenže to schodiště tam je strašně mírné. Takže když nejsou schody, jsou kopce. Běhám i trailové závody a do vrchu, takže základem je určitě trénink v kopcích. Hodně dělají taky různá skoková cvičení na výbušnost a sílu.
11, A co prize money, dají se běháním do schodů vydělat nějaké prachy?
Určitě! Tohle asi moc lidí netuší, ale ve světě se na rozdíl od Česka dají na schodech vydělat slušné peníze. Na těch nejlepších závodech si vítěz přijde třeba na 1000 euro, někdy i více. Já si za minutu a půl v Linzu vydělal více, než za tři týdny na brigádě. Nepopírám, že tohle je taky motivace pro tvrdý trénink.
Před rokem se mi ani nesnilo, že pojedu do Kolumbie a Číny a že si občas vydělám slušné eura. A navíc máš po každém závodě ten nejlepší výhled na město úplně zadarmo. Tohle může být motivace přijít závodit na schody i pro ostatní dobré české běžce nebo sportovce.
12, Na Facebooku jsi psal, že Velký Mao zakázal Facebook, Youtube i Google. Opravdu jste byli bez spojení se světem?
Fakt že jo! Ale mohl jsem psát emaily přes seznam.cz, takže zase tak strašné to nebylo. Ale třeba Bezvabeh.cz byl taky zablokovaný! Je to zvláštní, podle aut a mobilů bych řekl, že Guangzhou je modernější, než jakékoliv město na západě.
Bohatá města u pobřeží mají asi trochu jiný režim, než zbytek Číny. Ale pořád je tam komunismus a například sportovní agentura, která závody organizovala byla taky státní. Plno Číňanů to však obchází přes různé vzdálené přístupy a mají facebook. Chtějí být ve spojení se světem.
13, Poslední otázka, zpátky taky běžíte po schodech, nebo jedete dolů výtahem?
Jasně, že výtahem. Myslím, že po schodech dolů by to trvalo ještě déle než nahoru. Ale na Canton tower jsem si den poté zašel znovu si ji užít jako turista. A to jsem jel výtahem i nahoru.
