Zhruba týden před startem 5. ročníku Mattoni Olomouckého půlmaratonu, tedy zřejmě nejkrásnějšího a největšího běžeckého silničního půlmaratonu na Moravě, jsme za vás otestovali jeho zbrusu novou trasu. Na jejím návrhu se výrazně podílela i čtyřicetinásobná mistryně ČR olomoucká rodačka Petra Kamínková.
Pokud se ohlédneme na předchozí verze tratí tohoto závodu, pak lze konstatovat, že prakticky nikdy se závod nekonal na totožné trase. Pokaždé šlo o větší čí menší změny a běžci tak nikdy neměli možnost, porovnávat si své starší výkony. Snad největším strašákem byl běh po městském obchvatu. Organizátoři z RunCzech vyslyšeli názory a postřehy účastníků a konzultovali změnu i se zmíněnou Petrou Kamínkovou. A to je dobře!
Start opět na Horním náměstí
Pojďme tedy k pomyslné startovní bráně. Ta bude opět umístěna vedle Moravského divadla. První stovky metrů vedou po historické velmi hrubé dlažbě Riegrovou ulicí na náměstí Národních hrdinů a Legionářskou, kde jsou sice jemnější kostky, ale k tomu i koleje a vyjeté vlny nebo díry. Vzhledem ke startovní tlačenici půjde asi o nebezpečný úsek s rizikem pádů.
Pak odbočujeme na ul. Dobrovského, která se mírně svažuje a možná bude svádět k dalšímu přepálení tempa. Výhodou v tomto úseku bude stín a závětří díky vysokým stromům a hradbám. Pokud se pak ohlédneme napravo nahoru, uvidíme katedrálu sv. Václava, kolem které pak ještě vícekrát poběžíme.
Přeběhem mostu přes Mlýnský potok a odbočením na Masarykovu ulici, se dostáváme do třetího kilometru a navazujeme na část původní trasy z minulých let. Běžíme podél tramvajových kolejí směrem k vlakovému nádraží. Tam se za zvuků první doprovodné kapely trasa láme zpět k centru obíháním nového hotelu Clarion Čeká nás méně záživné táhlé 1,5 km dlouhé stoupání až k mostu přes řeku Moravu.
Kodrcání po dlažbě historickým jádrem
Tam už zahlédneme atletický stadion a před ním na křižovatce odbočujeme na ul. 17. listopadu. Jde o 5. km a tím pádem na nás bude čekat první občerstvovačka a o pár metrů dále další kapela. Následně se znovu dostáváme na Žižkovo náměstí, běžíme kolem Pedagogické fakulty UP.
Zde začíná zřejmě nejtěžší úsek trati, který budeme absolvovat dvakrát. Těžký je tím, že jde o táhlé a místy i relativně dost prudké stoupání s celkovou délkou 1000 m, okořeněné hrubou neopravenou historickou dlažbou, tramvajovými kolejemi a velkými nerovnostmi.
Pokud tohle přežijeme, ocitneme se na náměstí Republiky na nejvyšším bodu tratě a čeká nás krásné víc než půlkilometrové klesání po opravené hladké dlažbě v samotném historickém jádru města.
Míjíme novou obchodní galerii Moritz (bývalý Prior), kde jsou však opět silnice se starou neopravenou dlažbou. Té se nezbavíme, protože běžíme znovu na náměstí Hrdinů a odbočujeme na třídu Svobody. Tam můžeme stejně jako loni opět čekat davy diváků v podobě fantastického fotbalového kotle!
Park plný řevu fanoušků i běh mezi loukami
Pokud jsme přežili i tohle, pak se můžeme těšit na další pozitiva trasy. Oběhnutím Okresního soudu a věznice míříme k tolik opěvovanému parku, resp. Smetanovým sadům. Tak jak jsme byli zvyklí z předchozích ročníků, proběhneme park hlavní promenádou skrz tam a zpět, ale v opačném směru. Bude pro nás připravena občerstvovačka, davy diváků a dvě další kapely. Ovšem pozor!
Nenechme se vyhecovat k rychlejšímu tempu. Jsme zatím pouze na 8. či 9. kilometru a to hlavní nás teprve čeká. Čechovy sady obíháme opět po silnici zleva, tak jako loni. Na náměstí Hrdinů se pak ocitáme už potřetí a znovu běžíme po startovním zaváděcím kilometru po Legionářské a Studentské ulici.
Tam na novém kruhovém objezdu odbočujeme doleva pryč od centra a míříme k fotbalovému stadionu Sigmy, kde se můžeme občerstvit a kde nás opět nemine další dlouhé stoupání po ulici Dolní Hejčínská.
Naštěstí to stočíme na ul. Tomkovu a po několikasetmetrovém seběhu začínáme opouštět Olomouc. To ovšem neznamená, že to bude nuda. Nabídne se nám totiž krásný výhled na lesnatý kopcovitý masív se Svatým Kopečkem a barokní bazilikou Navštívení Panny Marie.
Návrat do města nebude vyhlídkou na brzký cíl!
Přeběhnutím mostu přes řeku Moravu se znovu dostáváme do Olomouce. Poběžíme po ul. Jablonského a naskytne se nám krásný pohled na další skvost olomouckého baroka Klášterní hradisko.
Táhlou rovinu nám také zpříjemní pohled napravo na řeku Moravu. Tu pak přeběhneme a dostaneme se už potřetí k monumentální gotické katedrále sv. Václava. Tam musíme znovu absolvovat asi tříkilometrovou smyčku z první části trasy. To může leckoho pěkně vydeptat.
Poslední zbytky sil si však musíme zcela jistě ušetřit na 20. km. Jde opět o tu nejtěžší pasáž se stoupáním a dlažbou, připomínající spíš horský trail. A kdo běžel spíš na pohodu, ten si vychutná závěr závodu seběhem klikaté ulice Denisova a Pekařská se starými domy a nádhernými fasádami.
Do cíle na Horní náměstí nás tak jako vždy zavede Riegrova ulice, plná obrovských dlažebních kostek a řvoucích fanoušků. Začněte se usmívat! Za pár metrů už na vás na Horním náměstí čekají objektivy fotografů!
Shrnuto a podtrženo
Oproti minulým ročníkům organizátoři vsadili jen na jeden okruh, který je však různě propleten a na určitých místech můžou diváci vytrvalce vidět i čtyřikrát. Z celkového počtu kilometrů tvoří asfalt cca 80% . Zbylých cca 20% je dlažba, což je relativně dost.
Na trati jsou dvě těžká stoupání po dlažbě a další čtyři spíše táhlá po asfaltu. Celkem nastoupáme 80 výškových metrů. Často se budou přebíhat tramvajové koleje, avšak prudkých zatáček je naprosté minimum.
Věříme, že se vám bude nová trasa líbit stejně tak, jako nám. Hodně štěstí v Olomouci v sobotu 21.6. 2014!
