Třináctka coby nešťastné číslo spoustu lidí děsí a když připadne na pátek, bere se to jako smolný den. Mnozí ten den jen čekají, co se stane a často si tím problémy jen přivolávají. Běžci se ale tohoto data vesměs nebojí a během na 13 km tento den všechnu smůlu anulují.
Někdo se bojí čísla třináct, někdo ho má ale naopak celkem rád. Podle průzkumu, který před pár lety provedla agentura Median, považuje nejvíce lidí za šťastné číslo sedmičku a naopak za nešťastné třináctku. Trochu překvapivě ale bylo druhé nejčastější smolné číslo zrovna sedmička a mezi čísly nosící štěstí byla třináctka na třetím místě.
Zatímco v běžném životě se na pověry a tajemno moc nevěří, maximálně si někdo přečte horoskop nebo zalistuje ve snáři, ve světě sportu je to jinak. Sportovci často potřebují nějakým způsobem podpořit štěstí nebo se jen vnitřně uklidnit a tak nosí talismany nebo opakují činnost, kterou udělali před úspěšným zápasem či závodem.
Vousy, stejná čísla a drobné po kapsách
Hokejisté se často během play-off neholí, někteří jezdci formule 1 vstupují do vozu zásadně pravou nohou nejdříve, při sportovním rybaření se první úlovek zpravidla háže zpět do vody, fotbalisté při změně týmu neradi mění číslo, které nosí na dresu, golfisté mají po kapsách drobné mince a třeba tenista Rafael Nadal pak má vždy rozložené plastové lahve s vodou a pije z nich v určitém pořadí.
Navíc při výměně nikdy nejde kolem sítě první, vždy až po svém soupeři. Podobné rituály přináší sportovcům vnitřní klid a psychickou pohodu. „Potřebujete podobné zvyky, protože to člověka uklidňuje. A vnitřní klid jde ruku v ruce se sebevědomím,“ vysvětluje podivné chování tenistka Tracy Austinová, dvojnásobná šampionka z US Open.
Běžci na 13 moc nevěří
Rituály ve stravovacích návycích či v přípravě před závodem mají i běžci, jen velmi neradi je ale prozrazují. Snad každý má před startem něčím specifickou snídani a pak dělá vše tradičně, jen tomu málokdy říká tím zvláštním slovem „rituál“. Běžci z české špičky prý na pověry moc nedají. Třeba dvojnásobný český mistr v půlmaratonu Vít Pavlišta měl před lety zdravotní pauzu. Po návratu běžel jeden z prvních závodů s číslem 13 na hrudi a vyhrál. „Na nešťastnou 13 vůbec nevěřím. Nikdy jsem nebyl pověrčivý,“ říká.
A třeba Petr Lhota má třináctku přímo rád, proto s ní tradičně běhá závod v Pečkách, kde zároveň patří mezi hlavní pořadatele. „Dá se to vzít i naopak, postavím-li se na start s 13 na hrudi a ostatní si toho všimnou, tak budou mít smůlu a se mnou prohrajou,“ směje se závodník při vysvětlování své taktiky.
Kdo má ale svůj „šťastný rituál“, ten se vystavuje jistému nebezpečí. Když totiž někdy zapomene a udělá v přípravě na závod něco jinak, může ho to svazovat nebo psychicky rozhodit. „Přijde mi jako nesmysl řešit takové věci. Zbytečně to stresuje, přemýšlet jestli si zavážu nejdřív levou či pravou botu. Při běhání nesmíte řešit kraviny,“ řekl loni v rozhovoru pro BezvaBĚH.cz vytrvalec a účastník olympijského maratonu Jan Kreisinger.
Že zatím nejste pověrčiví? Jen počkejte, až jednou vyběhnete v jiném tričku a zaběhnete skvělý čas. Rázem to bude šťastné tričko a veškerá logika půjde stranou… Nebo už na nešťastnou třináctku věříte a jak přeběhne černá kočka přes cestu, běžíte radši jinudy?
