Báječné léto si užívá Jiří Magál, člen bronzové olympijské štafety běžců z Vancouveru 2010. Naposledy o víkendu vyhrál 36letý reprezentant známý český pohár v běhu do vrchu ve východočeském skalním městě Hvězda.

Jak náročné bylo získat skalp jednoho z nejlepších tuzemských vytrvalců Petra Pechka?

Počasí bylo skoro ideální, jenom trošku foukalo. Po rovinách to bylo vražedný tempo, to jsem se opravdu vytrápil. Držel jsem se ho a on mi to říkal, jdu na krev. Naštěstí přišel krátký výběh, kde jsem ho předběhl a pak schody. Tam jsem si ho zase docvakl.

Dokonce jste atakovali rekord závodu.

Zaostal jsem jen sedm vteřin za svým rekordem, který jsem zaběhl před dvěma lety taky s ním. Nahoře ve skalách už se běží opatrně, je to tam úzký, měl jsem náskok asi půl minuty, až pět set metrů v posledním výběhu jsem si byl jistý. Slušně jsem se tady rozběhl…

Máte běžeckou superformu z lyžařských soustředění?

Jsem vyběhanej líp než loni, zatím jsem odtrénoval všechno.

Povrzuje se obrovská kapacita a všestrannost běžců na lyžích?

Já jsem i lehčí, je to moje výhoda oproti ostatním lyžařům. Běželi jsme na reprezentačním soustředění anp test a my byli s Lukášem (Bauerem) nejlepší, Bajčimu (Slováku Bajčičákovi) jsme utekli. Jakšik po nemoci ještě neběžel, v rovinatějším přespoláku by na tom byl taky stejně dobře.

Plánujte další pohárové běhy do vrchu?

Každý rok běhám pět závodů za Iscarex. Ještě mi chybí Lysá hora, tam nemám traťový rekord, ale tam se běží po asfaltě, to bude horší. Jinde je mám z roku 2005, 2006, bude to teď těžší. Cíleně se chystám na Králičák 10. srpna, to je jeden z těžších, běží se jen terénem s pětikilometrovým vraždeným stoupáním na konec.

A začátkem září byste neměl chybět v elitním české štafetě pro slavný Dolomiten lauf, že?

Na Dolomiten lauf pojedu z reprezentačního soustředění v Livignu. Složení by mělo být podle Asociace extrémních sportů jen české, dá se reálně bojovat o třetí až sedmé místo v profitýmech. Plánuju si Dolomiten lauf každý rok deset let, ale stihl jsem ho jen třikrát, vždycky jsem nějak onemocněl. Ale dvakrát jsem tam byl první a jednou čtvrtej.

To se cení, přibývá konkurence afrických běžců.

Oni dávají rovinu kilák po třech minutách, utavil jsem se s nimi trochu, ale v kopcích je dobíhám. Já zůstal pak asi jen půl minutu. S jedním jsem se na trati bavil a on mi povídá: Já jsem zvyklej takhle „solit“, to je normální, ale pak se v kopci trápím. Oni mají ještě o deset kil míň než já.

Mistrovství světa v běhu do vrchu by vás nelákalo?

Svět je letos nahoru a dolů, to nejde, v sebězích ztrácím oproti specialistům. Loni jsem onemocněl, tak zase za rok možná.

Letos jste ještě zvládl i bikové angažmá.

Jezdil jsem za Cyklofit Liberec se Zuzanou Kocumovou, půjčili mi na léto kola. Na Okolo Liberce to bylo jen rozjetí po dvou dnech tréninku. A Malevil čtyřicet kiláků, to je na mě tak akorát, hodinka a půl, byl jsem kolem sedmého místa. Bikeři jsou víc vyježděný ve sjezdech, trošku mi i síla ještě chyběla.

Oproti běžcům už máte za sebou také dva pobyty na sněhu, což si všichni z družstva pochvalují.

Já už od roku 2003 jezdil sám lyžovat. Když stoupneš v červenci na lyže, přijde ti, jak kdybys na nich stál před týdnem. Určitě to je lepší. Hned v září pak můžeš naplno trénovat na sněhu na ledovci.

Když pohlídáte zdraví, že?

Zdraví je odvislé od chyby, prochladneš, nechce se ti převlíkat. Dávám si pozor, musíš se pořád hlídat. Spolupráce s doktory mám teď funguje výborně. Když něco málo zahapruje, během třech pět dní jsme v pořádku. Ale já byl loni rozsekanej měsíc a trápil se s antibiotiky. Podobně jako teď Martin Jakš.

Regeneraci nebrzdí ani čerstvě narozená dcerka?

Malá spí přes den, v noci kouká nebo se krmí, ale jsem nadšenej. Jsem dlouho doma, užiju si ji líp než na skypu, než budeme muset do výšky. Byl to pro mě zlom v životě. Už mi nic nechybí. Mám olympijskou medaili, barák, a teď i zdravou dceru.

Autorem článku je Tomáš Nohejl, sportovní novinář, běžec, triatlonista, lyžař atd., a majitel komunikační agentury. Baví ho cestovat za sportem a poznávat zajímavé lidi, prostě „být u toho“, kde se něco děje a vzniká.