Jeden z nejlepších českých běžců Jan Kreisinger se už dávno probudil z loňského krátkého olympijského snu. Hledá živobytí i motivaci. Možná už z budějovického půlmaratonu vyrazí směrem k maratonu ve Frankfurtu a nominaci na mistrovství Evropy v příštím roce.
Loni jsi celý domácí půlmaraton uběhnout nestihl, jen jeden úsek štafety, že?
Běželi jsme loni štafetu, s Danem Feklem (bývalý atlet a reprezentant v duatlonu, pozn. red.), Pavlem Faschingbauerem (bývalý vynikající vytrvalec, pozn. red.), pak Róbert Štefko (nejlepší česko-slovenský maratonec posledních let, nyní Kreisingerův trenér, pozn. red.). Dali jsme 1:07, byla to spíš sranda. Měl jsem týden před mistrovstvím republiky na dráze na pětce, půlmaraton jsem pak znovu běžel až za dva týdny v Olomouci. Tak jsem to měl naplánované směrem k maratonu na olympiádě v Londýně. Ale bylo to super, všechno vyšlo na jedničku, atmosféra, počasí i rychlá trať. Proto se moc těším, až si to letos vyzkouším celé sám.
Trať ti vyhovuje?
Pokud vím, poběží se stejná jako loni, možná nějaké drobné změny. Okolo Tesca by mohlo foukat, tam je to otevřené. Já to celé neběhal, jen z loňska znám těch svých šest kilometrů. Je to rychlé, zpomalení přináší jen seběh a výběh ze stezky. A na Rudolfovské je otočka. Pak kostky okolo náměstí, ty jsou dost nepříjemné. Jinak by to mělo být OK.
Cítíš ve městě, že už lidi o běhání vědí víc, chystají se, víc trénují, mají motivaci?
Hodně nadšení tady je. Možná napoprvé bylo ještě větší tím, že to bylo něco nového. Teď je různých závodů spousta. Ale místní jsou rádi, že můžou tady doma zažít atmosféru velkého běhu.
Pro mnohé to může být taková osobní olympiáda. Jen vyvolení – jako ty – zažili tu opravdovou pod pěti kruhy v Londýně (Honza skončil 67. za 2:25:03, pozn. red.). Jak vzpomínáš?
Hlavně ta neuvěřitelná atmosféra, která se nedá ani popsat. A snad jsem mladším běžcům ukázal, že to jde dostat se tam i z našich skromných podmínek.
Jenže ke zvýšené formě ti to (zatím) nepomohlo, proč? Letos jsi běžel jen půlmaraton v Paderbornu za 1:07:57, když máš osobní maximum na 1:03, pak jsi byl třetí na mistrovství republiky na 10 000 metrů na dráze…
…ještě teď stýpla na lize v Turnově 9:04, žádný zázraky. Po olympiádě jsem dlouho závodil a netrénoval, a úplně se vybouchal. Odpočinul jsem a potrénoval, ale pak onemocněl. Pak se už cítil dobře, něky na přelomu února a března a zase onemocněl. Bylo pozdě něco honit. Taky padnul můj klub Kroměříž a mě to i psychicky dost poznamenalo, skončil jsem na pracáku.
Ale ještě se držíš jako profesionální běžec?
Objíždím pouťáky za hranicemi a vydělávám. Ale jsem unavený, nemám natrénováno. Pořád přemýšlím, co s tím. Dám si volno v létě a pak chci dát maraton ve Frankfurtu na konci října. Měla by tam být možnost kvalifikace na mistrovství Evropy na příští rok. To je nějaký cíl.
Co je pro to jeho dosažení třeba udělat?
Někde se zavřít a makat. Všechno teď trénuju sám, dřív se mnou běhal někdy Kuba Bajza, teď už ne. Možná se s Vítkem Pavlištou domluvíme na společné přípravě ke Frankfurtu, také o něm uvažuje.
Co na to říká tvůj trenér Štefko, který ještě vzešel ze střediskové základny a jak vyprávěl, strávil půl roku na horách, kde jen běhal, jedl a spal. Ale výkony pak podle toho vypadaly…
Taky se mu to nelíbí. Ale nedá se s tím se nic dělat. Na středisku je zajímá dráha, v Dukle i Olympu. Nějaké přísliby se objevují směrem k Evropě.
Uživíš se z výher?
Pořád to nějak dávám, ale pomáhám si z úspor. Jsem v mínusu. A to mě ještě drží pár sponzorů Česká pojišťovna, ČP Invest a Isostar, FM servis, adidas, těm moc děkuju. V takové situaci je pomalu utopie na něco trénovat. Vůbec nemůžeš myslet na to, jestli se ti to všechno vrátí. Nemyslím jen peníze, ale ta dřina, úsilí, nasazení.
Bylo by příjemné odměnit se a znovu nastartovat zajímavým výsledkem z domácího závodu, že?
Chtěl bych se pokusit o nejlepší letošní výkon pod 1:05:33, co má Pavlišta. Mohlo by to vyjít.
Vyrazíš sám, nebo plánuješ se někoho držet?
Můžeme to zkusit spolu s Petrem Pechkem a pak se uvidí. Nechci to rozbíhat extra rychle, třeba se domluvíme. Já mám strach vyrazit s Afričany za 2:55, 3:00 na kilák. To se mi nechce, abych pak po pár kilometrech nemohl.
Kam bys pozval běžce z jiných měst na výlet ještě před závodem?
Nejhezčí je to na náměstí, tam bude centrum. Pak se někde zastavit cestou, třeba Hluboká je moc krásná.
Autorem článku je Tomáš Nohejl, sportovní novinář, běžec, triatlonista, lyžař atd., a majitel komunikační agentury. Baví ho cestovat za sportem a poznávat zajímavé lidi, prostě „být u toho“, kde se něco děje a vzniká.
