Prosím, seznamte se. Tohle je možná vítězka 19. Volkswagen Maratonu Praha. Na otázku, co očekává od nedělního závodu, odpověděla: „Dobrý výsledek. Výhru.“ V klidu, s pevným pohledem, bez ostychu a pochyb. A to je etiopské běžkyni Ehitu Kiros teprve pětadvacet.
Začala jste odvážně. Budete vyčkávat, nebo hned zaútočíte sama?
Vyrazím se skupinkou, to je přece jasné. Pak se uvidí. Ráda bych běžela 2:22 (zatím má osobní rekord 2:23:39 začátkem roku z Dubaje, pozn. red.)
Ani při pohledu z okna nemáte obavu z počasí?
Raději bych měla teplo, to ano.
Vám se v Praze docela líbí, už dvakrát jste tu vyhrála Hervis 1/2Maraton loni a předloni, letos jste byla pátá. Proto máte důvěru ve svůj výkon?
Jsem šťastná, že jsem dostala zase pozvání. Moc se mi tady líbí. Ale moje nejoblíbenější trať je v Dubaji. Je rychlá a je tam teplo.
Chystáte se také na bitvu rivalů s keňskou ekipou v čele s Lydií Cheromei?
Ne. Vím, že tady je několik velmi dobrých běžkyň. Ale, jestli jsou z Keni, nebo odkud, to je mi jedno. Počítám se všemi stejně, ale hlavně se soustředím na sebe.
Připravujete se převážně doma v Addis Abebě?
Ano, tam jsou pro mě nejlepší podmínky. Máme tu velkou tréninkovou skupinu skoro třiceti lidí, kluci i holky, je v ní také Atsedu Tsegay, který loni vyhrál půlmaraton v Praze.
Můžete nám naznačit podmínky?
Fungujeme jako profesionální tým. Máme zajištěny zakladní věci a vyděláváme tím, co si vyhrajeme.
Kolik se dá podle vás zvládnout maratonů za rok?
Tři. To je maximum. K tomu možná dva půlmaratony.
A dají se kombinovat dlouhé silniční běhy s krosy?
Já to nemám ráda, nedělám to.
Jaký máte před sebou nejvyšší cíl?
Olympiádu v Riu. Teď na mistrovství světa do Moskvy ještě nemá šanci. Ale na olympijský maraton se mohu dostat.
Autorem rozhovoru je Tomáš Nohejl, sportovní novinář, běžec, triatlonista, lyžař atd., a majitel komunikační agentury. Baví ho cestovat za sportem a poznávat zajímavé lidi, prostě „být u toho“, kde se něco děje a vzniká.
