Většina běžeckých akcí má podobný průběh – závodník zaplatí startovné, dostane startovní balíček, číslo, odběhne co nejrychleji danou trať a pak následuje vyhlášení těch nejlepších.

Prague Barefoot Run, který odstartuje prvního června, bude v tomto ohledu unikátní – za prvé půjdou všechny vybrané peníze na přání konkrétní dětí a za druhé budou muset být všichni účastníci akce bez bot. A BezvaBĚH, jako mediální partner této akce, bude u toho.

Zakladatelem myšlenky podobného běžeckého happeningu je Patrik Bém, se kterým jsme se sešli v Domově Sue Ryder v Praze, aby nám trochu poodhalil základní myšlenku tohoto běhu a také podobu celé akce.

Začneme tradiční otázkou – proč běh naboso? V čem je lepší než běh v botách?

Patrik Bém: (úsměv) „Je to zdravější. Když člověk běží v botě, necítí, po čem běží. Barefoot je trochu návrat k přírodě. Miliony let jsme tu běhali bez bot, pak někdo vymyslel boty a teď všichni běháme v botách. Akce se koná taky proto, aby si to lidi vyzkoušeli a zjistili, že to není tak hrozné.

Každý se toho bojí, říká, že to bude hrozně bolet a že to nejde, to nemůže, na to není zvyklý. Chci, aby si to lidi zkusili, zažili to a potom se tomu mohli třeba začít věnovat více. A nejde jenom o běhání, jde i o běžné chození – prostě zout si boty a chvíli jít bez nich.“

Vy sám provozujete běh naboso?

„Já teď mám takovou běžeckou pauzu, ale když už jdu běžet, tak bez bot. Opravdu jsem se zařekl, že to budu striktně dodržovat. Ani žádné minimalistické boty, jenom čistě bez bot.“

Musí být běžec prvního června opravdu bosý, nebo může mít alespoň ponožky? Nebo pětiprstové botky?

„Ani ponožky. Řekli jsme si, že opravdu všichni musí být bez bot. Není podmínkou běžet, není to závod, neměříme čas. Jde o to zout se a zkusit to.“

Nebyl by pro běh naboso lepší trávník nebo případně alespoň tartan místo asfaltu?

„Myslím si, že ne. Než člověk získá praxi a naučí se to, je potřeba vidět, kam člověk šlape. Proto jsme zvolili park Ladronka, kde je povrch perfektně upravený.“

Budete před závodem kontrolovat trať, aby se tam neobjevily střepy, ostré kameny nebo podobné nepříjemnosti?

„Ano, na vše dohlédneme a navíc před závodem pojede předjezdec, který bude trať kontrolovat. V případě náhlých potíží ale nebude mít možnost nepořádek odstranit a tak zvažujeme, že bychom poslali jako předjezdce zametací vůz.“

Neobáváte se, že se někdo z běžců zraní? Bude k dispozici zdravotník?

„Zdravotník na místě samozřejmě bude. Ještě před samotným během proběhne instruktáž, jak vlastně běhat naboso plus tam bude mít přednášku Barefoot Ted McDonald, což je jedna z největších kapacit světového běhání naboso. Bude zde i překladatel, aby všichni rozuměli. Na začátek tedy všem vysvětlíme, co to vlastně je, jak má člověk běhat, na co si dát pozor, čeho se vyvarovat… Hlavně budeme všechny nabádat, že nezávodíme, aby byli především opatrní.“

Akce má také charitativní rozměr – proč jste si ze všech možných aktivit vybral pouze jednu a to děti?

„Děti, to bylo nějak rozhodnutí od samého začátku. Bylo potřeba vybrat jeden směr, kterým se chceme vydat a pro tento rok jsme vybrali děti. Tento projekt a způsob podpory se nám strašně líbil, protože člověk si vybere konkrétní dítě, ví přesně, komu to jde, na jaký účel a celá částka, jakou člověk zašle, se dostane danému dítěti. My jako organizátoři si z toho nic nenecháváme.“

A co děti nejčastěji chtějí?

„Podmínkou přání je, aby byla takzvaně smysluplná. Takže dětem od tří do osmnácti let, kdy z většiny jsou náctiletí, v něčem pomáhají, někam je posouvají. Jsou tam příspěvky na různé kroužky, sportovní vybavení, často se tam objevuje třeba i autoškola. To se může plno lidem zdát jako zbytečnost nebo nadstandard, ale když skoro dospělý člověk vyjde z dětského domova a má sehnat práci, tak řidičský průkaz je nutnost, kterou potřebuje.

Jsou tam i jazykové kurzy, rovnátka, jedna dívka potřebuje očkování… Přání jsou různá, ale musí být smysluplná, aby k něčemu byla. Nejsou tam hračky (i když i ty mají v nižším věku dítěte svůj smysl) a podobně.“

Kolik účastníků by bylo potřeba, aby měla akce nějaký viditelný efekt?

„Nevím, jestli mám číslo přehnat nebo být realistou (úsměv). My jako organizátoři budeme rádi, když přijdou stovky lidí, aby se zviditelnil běh naboso a konkrétní charitativní projekt. Ale myslím, že už teď to má efekt, když je zaregistrováno a má zaplaceno asi dvanáct účastníků. Lidi o tom již ví, ještě se díky běhu dozví o celém projektu, a když přispějí – ať už v rámci běhu nebo mimo běh – tak to splní svůj účel.“

Jeden závod za rok je ale málo příležitostí pro barefoot. Uvažujete třeba o běžeckém seriálu pro běžce naboso?

„Takové plány už skutečně jsou. Když jsme začali chystat tento závod, neměli jsme představu, jakých rozměrů to nabude a teď určitě chceme těch závodů víc. Je v plánu snad ještě letos na konci prázdnin závod naboso. Tam asi dovolíme minimalistické boty, protože to bude přírodou, lesem, překážkový běh. Zatím interní název je Běh o přežití a v plánu je uspořádat podobné běhy i v jiných městech, ale o tom hovořit je zatím brzy.“

Při registraci lze uvést firmu – startovné tedy lze odečíst z daní?

„Nejen firma, ale každý účastník může při registraci zažádat o potvrzení o daru a to si poté může uplatnit v daňovém přiznání.“

Co bude v den závodu tvořit doprovodný program? Hodí se akce pro celé rodiny s dětmi?

„Určitě ano. Tím, že jsme zvolili prvního června, což je Den děti a vyšlo nám to takhle hezky, tak se snažíme udělat to pro děti, aby něco zažily. Tím, že je to Ladronka, sobota a je Den děti, věříme, že přijde spousta lidí, kteří vůbec nebudou předem tušit, že se tam nějaká akce koná. Kromě zmíněného Barefoot Teda, který udělá přednášku a pak bude podepisovat knihy Born to run, bude dětský závod na zkrácené trati o ceny, budou tam šlapací autíčka, workshopy, dílny, bude tam ukázka sebeobrany proti šikaně, ve školách. Bude hrát kapela…“

Poběží i děti naboso, nebo jim dovolíte boty?

„Ne, všichni naboso, děti sice poběží sto, dvě stě metrů po trávě, ale bez bot. V tom jsme striktní – všichni naboso a snažíme se přemluvit i všechny účinkující, aby vystupovali nejen bez nároku na honorář, ale také bez bot.“

Proběhne alespoň symbolické vyhlášení dospělých vítězů nebo chcete celou akci koncipovat maximálně pro děti?

„Jestli bude vyhlášení vítězů, tak vítězové budeme my všichni.“

Myslíte si, že se v Praze 1. června začne psát první kapitola historie oblíbeného a prospěšného běžeckého klání?

„Velice v to doufáme. Chtěli jsme se toho chopit dřív, než by se toho ujaly komerční firmy. Chceme z toho udělat pravidelnou akci, která bude mít dlouhou tradici, a v příštím ročníku už budeme mluvit o tisících účastnících.“

Co byste závěrem vzkázal příznivcům běhu naboso nebo těm, kteří o tomto běhu zatím jen uvažují?

„Pokud o tom jen uvažují, tohle je nejlepší příležitost, jak to vyzkoušet – někde v davu a bez jakéhokoliv studu. Když člověk vyběhne bos, tak se setkává se zajímavými reakcemi okolí. Je ale zajímavé si to vyzkoušet. A kdo již naboso běhá, může získat nové poznatky a informace.“

Webové stránky pořadatele

Autorem článku je Martin Singr, mladý běžec ze středních Čech. Nyní studuje ČZU v Praze, ve všední dni i o víkendech jej lze vidět pobíhat v okolí Rychnova nad Kněžnou nebo Sedlčan.