Myslím si, že není potřeba sáhodlouze představovat jednoho z našich nejlepších běžců na dlouhé tratě. Jan Kreisinger se svým úctyhodným výčtem úspěchů rozhodně patří mezi naši špičku.
Honza je také velice usměvavý a přátelský člověk, který na rozhovor pro BezvaBĚH okamžitě kývl a neměl problém ani s tykáním.
Pro začátek naše čtenáře určitě bude zajímat, jak ses dostal k běhání. Co tě k tomu vedlo, zda nějaká předchozí sportovní činnost, která plynule vyústila v dálkové běhy, či osobní rozhodnutí se tomuto sportu věnovat?
„K atletice jsem se dostal asi v sedmi letech, tenkrát v televizi dávali Dlouhou míli, tak to byl asi první motivační krok k tomu začít. Ze začátku jsem zkoušel dělat všecko z atletiky, ale běhání mě bavilo nejvíc, tak jsem u toho zůstal.“
Takže televize ovlivnila celý další život. A kdy sis vlastně poprvé řekl, že bys mohl zkusit maratonskou trať? Jaká byla premiéra na tak dlouhé trati?
„Tak úplně poprvé to bylo už v juniorech. Myšlenka, že bych mohl běžet maraton, mě hodně lákala. Ale to pravé rozhodnutí přišlo až v říjnu 2011, kdy jsme se s trenérem Róbertem Štefkem rozhodli do toho jít. Premiéra vyšla na jedničku, šlo o hodně, ale vyšlo to a zážitek si z toho odnesu už napořád.“
Maraton se stává čím dál více populárnějším. Po několika slabších letech jsou v ČR opět maratonci, kteří umí tuto trať pod 2:20. Ty jsi z nich ten nejrychlejší. Jak dlouho jsi k tomu směřoval trénink a vůbec celou přípravu?
„Celá příprava začala v prosinci 2011 v lázních v Třeboni, kde jsem odpočíval po sezóně. Poté jsem v lednu odjel do Tater a tam odstartoval první naběhané kilometry. Celé to tedy trvalo nějakých 4 – 5 měsíců.“
Podařilo se ti něco, co se podaří jen hrstce vytrvalců – běžel jsi olympijský maraton. Může být pro běžce na dlouhé tratě něco „ještě víc“ než právě maraton na Olympijských hrách?
„Na ten zážitek nikdy nezapomenu, byla tam opravdu neuvěřitelná atmosféra, celou trať lemovaly zástupy diváků, kteří ti fandí a ženou tě vpřed. Je to úplně něco jiného, než je člověk zvyklý z menších závodů. Víc může být snad jen to, když se ti povede zaběhnout si osobní rekord nebo se umístit na předních místech.“
Loni v Praze po zaběhnutí limitu jsi říkal, že se pokusíš čas ještě zlepšit. Kdy to bude? A troufáš si říct, jaký čas je v tvých možnostech?
„Maraton bych chtěl běžet letos až na podzim, čas bych rád vylepšil. Jen bude záležet na tom, jak budu zdravý a jak vyjde příprava.“
Skvěle běhají i svěřenci Jiřího Sequenta, Milan Kocourek a Jiří Homoláč. Tebe trénuje Róbert Štefko, Petr Pechek trénuje v KER teamu a třeba Vít Pavlišta se připravuje sám. Funguje mezi jednotlivými tréninkovými skupinami rivalita nebo se snažíte pomáhat si a posouvat se vzájemně dopředu?
„Rivalita mezi námi možná nějaká je, ale já jí nevnímám. Myslím si, že si všeobecně snažíme vzájemně pomáhat.“
Právě Vít Pavlišta loni uvedl, že téměř všechny jeho tréninky jsou dlouhé tempové běhy. Prozradíš čtenářům BezvaBĚHu, jak vypadá tvá obvyklá celoroční příprava?
„Můj trénink závisí na období, v zimě je to více objemové a přes léto běhám více úseků na dráze a do objemů už tolik nejdu.“
Elitní čeští atleti se připravují v teplých krajích, zatímco ty jsi trénoval v Českých Budějovicích, nyní trénuješ v Jablonci. Budeš také před sezonou nabíhat kilometry na jihu? Nebo ti více vyhovuje předsezónní příprava v horách?
„Loňskou přípravu jsem v zimě absolvoval celou na horách a na sněhu, takže ani tato letošní nebude jiná.“
Jaké máš letos plány? Budeš se snažit dostat na Mistrovství světa v Moskvě? Pokud ano, na jaké trati?
„O Mistrovství světa v Moskvě neuvažuji, znamenalo by to běžet maraton znova teď na jaře a na to se teď necítím. Ještě ke všemu je limit tvrdší, než byl loni.“
Naše čtenáře z tvého skoro rodného města Českých Budějovic by určitě zajímalo, které místo se dá netradičně využít k tréninku. V okolí se nachází hora Kleť, kde se pravidelně pořádají akce typu Himálajský medvěd a Himálajský tygr. Ty představují vytrvalostní celodenní výstupy. Využil jsi jich někdy jako tréninkového prostředku? Popř. trénoval jsi na Kleti někdy kondici?
„O těchto akcích vím, ale nikdy jsem se jich nezúčastnil. Je to přece jen úplně něco jiného než co trénuji a spíš bych se na akci tohoto typu zničil. Na Kleti jsem kdysi trénoval výběhy pod lanovkou.“
Pojďme se nyní věnovat běhu jako součásti zdravého životního stylu. Vnímáš také ten obrovský boom rekreačního i výkonnostního běhu v ČR? Jsi rád, že ti roste konkurence mladých závodníků?
„Ten rekreační boom vnímám dost, hodně lidí začalo běhat a na závodech je znát, že přichází stále více lidí. Důkazem jsou toho i závody seriálu RunCzech.com, kde bývá většinou vyprodáno. S tím výkonnostním během to už takové není, talentů je tu dost, jde jen o to, jaké k tomu budou mít podmínky a chuť se zlepšovat.“
Jsi český maratonský král, jistě je tak na místě otázka: Může uběhnout maraton každý, kdo chce nebo tato trať není nic pro slabší povahy?
„Tak maratonským králem bych se nenazval, běžel jsem jen dva maratony, takže mé zkušenosti nejsou nějak velké. Nicméně maraton může uběhnout snad každý, je ale důležité mít něco naběháno a zvolit si ideální tempo, aby to člověka v závěru moc nepřekvapilo.“
Jsem si jistá, že tě běh baví, ale určitě se ti ne vždy chce na trénink, obzvláště nyní v zimě. Prozradíš, jak se donutíš jít běhat, když se ti skutečně nechce?
„Jsou dny, kdy se mi opravdu nechce, ale když to člověk dělá už nějaké ty roky a ví, proč to dělá, tak nemá problém se přinutit jít běhat i za nepříznivého počasí. Prostě si zvykneš.“
Měl bys pro začínající běžce nějakou radu ohledně stravování? Co se jídla týče před a po tréninku. Určitě by mnoho čtenářů uvítalo radu od profesionála.
„Popravdě nevím, jestli jsem ten pravý, který může radit jak správně jíst. Sám jím všechno a hodně. Když člověk běhá dvakrát denně tak potřebuje hodně jíst. Nejdůležitější je asi pravidelnost. Takže pořád.“ (smích)
Poslední otázka. Máš při závodech nějaký specifický rituál? Četla jsem o jedné americké fotbalistce, která si před zápasem obouvá nejdřív levou kopačku, pak pravou, pak až dres atd. Jinak by to přineslo smůlu. Máš taky něco, bez čeho by to prostě nebylo ono?
„Ne, moc na to nevěřím. Hlavně mi přijde jako nesmysl řešit takové věci. Zbytečně to stresuje, přemýšlet jestli si zavážu nejdřív levou či pravou botu. Při běhání nesmíte řešit kraviny.“ (úsměv)
Jan Kreisinger: 2× mistr ČR v silničním běhu (2006, 2007), mistr ČR na 1500 m a 10 km (2006), 2× mistr ČR na 5 km (2009, 2012), mistr ČR v přespolním běhu (2010), mistr ČR v půlmaratonu (2011), mistr ČR v maratonu (2012), účastník olympiády v Londýně (2012).
Autorkou rozhovoru je Karolína Zídková, usměvavá studentka z Plzně, kterou lze často potkat i v Českých Budějovicích. Vášní Karolíny je příroda a sport. Ráda si odpočine na chalupě při zahradničení a mezi její oblíbené citáty patří: „Nic není nemožné.“
Na rozhovoru se podílel Martin Singr.
