Další ročník Velké kunratické je za námi. Zatímco běžci stále ještě suší promočené boty a vrátili se do stereotypu všedních dní, pořadatelé již uklidili v lese. Je načase podívat se na výsledky, které jsou na internetu
Ještě před deseti lety vypadala Velká kunratická jinak. Jak dobíhali závodníci, kteří již tehdy startovali po dvojicích a v intervalech, čtyři lidi seděli a počítali. Čas v cíli mínus čas vyběhnutí rovná se čas na trati. To se zapsalo na lísteček a pak se zapojila druhá skupina, která lístečky nosila k nataženým šňůrám. Podle pořadí se lístek zařadil na příslušné místo a takto stále znovu a znovu.
Běžci dobíhali a lístečky s časy a jmény se posouvaly. Ač to vypadalo jednoduše, podle současných pořadatelů to byla docela věda. Vše se dostalo i na televizní obrazovky v seriálu Vyprávěj, který vysílala před pár lety Česká televize. Tehdy si filmaři pozvali bývalé organizátory a vše udělali přesně jako před třiceti lety.
2004: Čipy a internet
V roce 2004 se ale změnilo vedení závodu, když Emil Pospíšil v této funkci skončil. „Zavedli jsme přihlášení přes internet a čipy,“ vzpomíná dnes manažer závodu Hynek Šafář a pokračuje: „Byli jsme jedni z prvních, kdo zavedl, že se nedávala záloha. Tehdy se na cyklistických závodech vybíralo asi ´pětikilo´ a nám bylo jasný, že do lesa nikdo nepůjde s pětistovkou v kapse. Tak jsme zavedli systém, kdy se čipy sbíraly po doběhu.“
Každý rok se prý nevrátí asi pět čipů, což je při stovkách účastníků zanedbatelné. Nestává se, že by se čipy ztratily na trati závodu. Běžnější je, že člověk neběží, tak mu kamarád vyzvedne tašku a čip se pak někde vyhodí. Po závodě dostávají pořadatelé seznam nevrácených čipů a přes e-mail se snaží je získat zpět. Když ale někdo využije společného přihlašování, tak je to složité.
Mimochodem, společné přihlašování, na to by také mohli mít v Kunraticích patent. Dříve, když se přihlašovalo přes papírky, tak chodily skupiny a chtěly běžet tak, jak se jednotliví závodníci napsali, v pořadí či ve dvojicích. „To jsme zachovali a jsme na to docela pyšní – máme dva druhy přihlášek, buď samostatné, nebo hromadné. To zachovává možnost běžet v dvojici nebo v pořadí, v jakém závodníci chtějí,“ říká Šafář. Když se zde tento systém zaváděl, ChampionChip zajišťující časomíru na to ani neměl software.
Závod sice trvá jen pár minut, ale závodníci běží i přes potoky, navíc je všude spousta bláta. To čipům nevadí? „Problémy s blátem ani s vodou nejsou. Koberec indukuje pole a ty čipy jsou pasivní,“ vysvětluje Šafář. Když se pořadatelé rozhodovali, mohli zvolit i tzv. aktivní čipy, které vyzařují pole sami, ale ty může koberec i chytit i pět metrů před cílem, navíc si zde musí člověk dávat pozor, aby se ke koberci nepřiblížil před startem. Takhle je to o něco lepší, ale stejně se každoročně musí výsledky filtrovat a mazat časy, kdy koberec u startu „vzal“ běžce omylem.
Pro jistotu je na Velké kunratické ještě záložní kamera. Koho z nejrůznějšího důvodu nezměří časomíra, může být dohledán na záznamu kamery. Ta totiž snímá nejen cíl, ale zároveň také generuje do obrazu reálný čas. To pomáhá i v situacích, kdy někdo reklamuje zaznamenaný čas.
Výsledky jsou na netu. Potřicáté
Od doby, kdy jsou čipy, jsou výsledky v digitální podobě přirozeně. Předtím byla několik let taková, slovy pořadatelů, polodigitální podoba. Patnáct předchozích ročníků ale holky z Děkanky přepisovaly do počítače ručně. „Posledních 30 ročníků máme databázi výsledků VK. A to si myslím, že je minimálně republikový, ne-li světový, unikát,“ prohlásil Šafář.
„Nejsou to nešikovná pdf, které má každý, ale skutečná databáze, která se dá kdykoliv editovat a doplňovat. Zadáte si jméno běžce a vyjedou všechny jeho výsledky ve všech ročnících. Zobrazí se i časy a umístění v kategorii v jednotlivých letech. Když některý rok běželo více běžců se stejným příjmením, zobrazí se všichni, pak je potřeba zadat další upřesňující parametry“ říká Šafář k formátu výsledků.
S databází lze dělat různé věci a pořadatelé to moc dobře ví – do budoucna přemýšlí o přidání možnosti řadit si výkony podle času či umístění a dalších inovacích.
Kromě toho se výsledky v průběhu týdne po závodě aktualizují dle žádostí běžců. Kdo tedy chce mít jistotu, že čte správné výsledky, musí na web pořadatele. „Máme na výsledky ochrannou známku a nikde jinde nejsou a nebudou, jen u nás. Všechno jinde jsou jen napodobeniny, se kterými nemáme nic společného,“ říká rezolutně Šafář.
V předchozích dnech jsme přinesli článek o zákulisí Velké kunratické a o přípravě Velké kunratické.
Autorem článku je Martin Singr, mladý běžec ze středních Čech. Nyní studuje ČZU v Praze a v tomto městě také trénuje, o víkendech jej lze vidět pobíhat v okolí Rychnova nad Kněžnou nebo Sedlčan.
