O koupi podobného kompromisu mezi prsťatou bosobotkou a klasickou botou jsem uvažovala pokaždé, když bylo venku mokro a nevlídno tak, že se oblíbené prsťáčky stávaly téměř neobyvatelnými. A samozřejmě v zimě. Měla jsem proto velkou radost, když jsem dostala tuto skvělou příležitost – otestovat je.

Co je super: lze v nich běhat jak naboso, tak i v ponožkách, což lze využít v chladnějších dnech – tehdy, kdy je na prsťáky i ve vlněných ponožkách zima a nebo jen příliš mokro. Prsty se přece jen více zahřejí, když jsou u sebe a neproniká k nim v takové míře studená vlhkost z blátivých cest (pokud to zrovna nevezmete přes louže).

Naproti tomu v létě jsou daleko příjemnější naboso. Dobře větrají, noha se v nich nepaří. Rychle schnou, což je další pozitivum – i během jediného tréninku, kde jsem začínala mokrou loukou a pokračovala suchými cestami, vyschly dříve, než cokoli jiného na noze za stejných podmínek.

Cokoli do nich nateče, hned zase vyteče – v tomto ohledu jsou mi velmi blízké tretrám na steeple (dokonce lehčí, leč na 3000 m přek. přece jen upřednostním hřeby.). A bláto se odrolí, případně vyčistí.

Mají dobře vychytané šněrování s buřtíkovitými tkaničkami, které se rozvážou jen výjimečně a co je skvělé, přes patu jdou natáhnout jako gumička. Netlačí tedy, ani když nemáte ponožky.

Jejich design mne oslovil od první chvíle a podrážka je také dobře udělaná, hodící se spíše do terénu. Díky pořádným drapákům v oblasti prstů umožňují dokonalý odraz a podrží vás na každém terénu, v každé rychlosti.

Snad jen na hladké mokré silnici se mi párkrát klouzly, ale v terénu, a to i v mokru se cítí daleko lépe. Nejsou to ale žádné velké traktory, takže kus silnice i atletickou dráhu snesou také, ideální jako závodky. Asi bych v nich nešla po silnici maratón, aspoň zatím ne, ale desítku klidně.

Jsou lehoučké, srovnatelné s pětiprsty a z bot se závodkami. Také zde platí, že nejlepším odpružením je vlastní klenba, kterou si lze postupným přivykáním vypěstovat zapojením svalových skupin, které v botě nezaberou – a odlehčením jiných, které bývají přetížené.

Asi nic pro běžce těžších vah, kteří potřebují odpruženou botu a nebo pro ty s nějakou ortopedickou vadou, kterou je třeba nejprve korigovat a podepřít, a poté nacvičovat podle možností správný pohyb.

Pokud jste se dopracovali do stadia, kdy už to v klasické botě jaksi není ono a zvedání tří centimetrů nejrůznějších gelů a podpor vás přinejmenším obtěžuje, pak je to trefa do černého. Pata je tu ve stejné úrovni jako špička, tedy jako na bosé noze.

Ve srovnání s pětiprsty nebo dokonce bosoběhem – je to přece jen bota. Také mi chvíli trvalo, než jsem si zvykla. Přivyklá na fivefingry mi chyběl ten správný pocit při odrazu, jako by se mi prsty nějak sesypaly dohromady a bylo třeba více zabrat.

Nakonec nebylo třeba zabrat více, jen malinko jinak, přece jen ale stále přirozeně. Na běžné chození, řízení auta a další druhy sportovních aktivit – paráda. Noha je v nich také více chráněná – když jsem pořádně zakopla o cosi, kde bych v pětiprstech již hodila tlamu a nakopla bych si prsty, mají oblast hřbetní strany prstů dobře chráněnou.

Suma sumárum – až se oběhají, šla bych do nich znovu. Jen mi je trochu líto, že zatím nelze sehnat minimalistickou botu také v dětských velikostech. Děti mají klenbu od přírody dobře stavěnou, pokud si ji nezničí v nevhodných botách asijské výroby.

Pročpak tu máme asi tolik plochých nohou? Řada rodičů na svých ratolestech vzhledem k jejich rychle rostoucím nohám často šetří a v kvalitní české obuvi (kterou oběma dětem obvykle kupujeme), zatím zcela chybí sportovní model, i sportovní obchody nabízejí značkové běžecké boty cca od velikosti 31, jen zcela výjimečně menší, zatímco tu již máme atletické školky a minipřípravky.

Že jsou pětiprsty k sehnání až od velikosti 30, je vcelku pochopitelné – menší dítě by asi mělo problém se do nich nasoukat. Minimalistická bota by tu proto – alespoň na občasné nošení – byla skvělou variantou.

Boty nám k testování poskytla firma TERM, spol. s r. o., výhradní dovozce značky MERRELL pro český a slovenský trh.

Článek napsala MUDr. Vanda Kadeřábková – Březinová, která je autorkou mnoha článků o zdraví, životním stylu a aktivním mateřství. Je zároveň atletkou a vytrvalkyní, vystudovala Vyšší odbornou školu životního stylu a později také lékařskou fakultu. Své zkušenosti lidem předává mimo jiné i prostřednictvím webových stránek longrun.cz