Boskovické běhy to je celodenní lidová veselice na náměstí, oslavující svátek práce… tvrdou prací v terénu. Tak tomu bylo i letos na vylepšené trati Běhu za sedmizubým hřebenem, prodloužené na 12 kilometrů. Ocenil ji rekordní počet 595 účastníků hlavního závodu Salomon Trail Running Cupu a celkem téměř 1100 běžců všech kategorií.

„Jsem tu poprvé, ale ta atmosféra byla úžasná. Lidi fandili podél celé trati,“ ocenila vítězka, česká reprezentantka v krosu i vrších Pavla Schorná-Matyášová. „Bylo to vážně super, to jsem vůbec nečekal. Jen bych ještě trochu ubral asfalt,“ dodal absolutně nejlepší běžec 35letý Robert Krupička z Ústí nad Orlicí.

Pořadatelé vyslyšeli přání běžců a zavedli je více do terénu. Vyběhlo se z náměstí k westernovému městečku, pak seběh lesem jako loni. Kousek podél řeky po silnici a kousek průběh městem – tam to bylo nejméně příjemné. Pak ale zase zpět do terénu podél řeky mezi stromy, s klapajícími vodními mlýnky. Drsný výběh na hřeben a rychlý spád do městských uliček. Vážně lahůdka, za níž se vydali 240 kilometrů i běžci z Prahy.

Vrchař vs. dráhař

Přihláška Roberta Krupičky na poslední chvíli přinesla změnu pozic favoritů. Jenže s Newlinem z Brna, Lukášem Olejníčkem, se drželi hodně dlouho pospolu. Rozhodl až nejtěžší skoro kilometrový lesní kopec zhruba tři kilometry před cílem. „Být tam rovina, tak jsme se řezali až do finiše,“ vyprávěl elitní český vrchař.

„Tajně jsem doufal, že bude kopec kratší a že se udržím,“ přiznal Lukáš Olejníček. Pořád především dráhař, mílař a steeplař. „Byl to pro mě dobrý dlouhý trénink, zpestření. Ale věřím vždycky, že vyhraju, tak jsem bojoval.“

Relativně brzy setřásli třetího Martina Šmída, který se jim na chvilku přiblížil v okamžiku, kdy špatně odbočili. Zvýšili tempo a znovu se ho zbavili. Daniel Orálek skončil čtvrtý, loňská jednička Jan Kohut šestá.

Krupička popsal svůj recept na kopec. „Snažím se plynule zrychlovat, ale ne vyrazit do mrtva hned první zvednutí. Když jsem viděl, že jsem ho setřásl, snažil jsem se, abych pak po zlomu kopce mohl běžet rychle. Tam je to vždy klíčové.“

Ještě o víkendu běžel i s tátou, jedním z nejlepších veteránů, v Jablonném, tentokrát ho nechal doma. „Přece jen potřebuje víc času na regeneraci, táhne mu na šedesát,“ usmál se Krupička mladší. Sám teď míří na pražský maraton, kde poběží jako vodič Petry Pastorové, která se chce pokusit o limit pro mistrovství světa v Moskvě.

Sama proti mužům

Mezi ženami jasně vládla Pavla Schorná-Matyášová, vítězka loňského finále STRC na golfovém hřišti v Praze-Motole. „Utekla jsi mi brzy, ani jsem tě neviděla,“ přiznala 1:15 minuty za ní druhá Pavla Zahálková ze Zruče. Třetí skončila Kamila Gregorová. Všechny dámy v barvách Salomon teamu.

„Šlo se mi výborně. Na druhém kilometru jsem měla kapánek krizi, ale už na pátém mi to zase super běželo. Bála jsem se, že to na mě bude už dlouhé, ale stačila jsem,“ říkala vítězka. „Většinu jsem běžela sama. Při seběhu z westernového městečka mi utekla skupinka chlapů, šla jsem si svoje.“

Sama se směřuje především na Evropu v běhu do vrchu a vybrané zahraniční starty, proto celý trailový seriál nestihne. „Uvidím, co se mi podaří zkombinovat, ale vidím to spíš až na podzim,“ dodala.

A teď na Králičák

Salomon Trail Running Cup pokračuje lahůdkou v podobě běhu z Dolní Moravy na Králický Sněžník a zpět. Celkem třicet kilometrů! Pořadatelé už vybrali trať, v některých místech stále leží sníh. „Celá povede terénem, nádhernou nedotčenou přírodou, žádný nudný asfalt,“ říká Martin Dvořák.

Startovné bude na první ročník zdarma. Navíc všichni, kdo přijedou na závod, mají slevu na ubytování ve wellness hotelu Vista s plným servisem. Takže druhý červnový víkend se nabízí skvělý běžecký víkend v pro mnohé neobjevené destinaci. Zároveň stále platí nabídka STRC: kdo se zúčastní všech podniků letošního programu, dostane zajímavou cenu. Podrobnosti sledujte taky na webu Salomon Trail Running Cup

Výsledky


Autorem reportáže je Tomáš Nohejl, sportovní novinář, běžec, triatlonista, lyžař atd., a majitel komunikační agentury. Baví ho cestovat za sportem a poznávat zajímavé lidi, prostě „být u toho“, kde se něco děje a vzniká.