Kýženého času sice nedosáhl, ale i tak opět předvedl velmi rychlou desítku. Při prvním prázdninovém dílu brněnského běžeckého seriálu Triexpert Cup podle předpokladů jasně zvítězil Jiří Čípa a i když chtěl na modrém mondu stadionu Pod Palackého vrchem atakovat na desetikilometrové vzdálenosti hranici 31 minut, za výsledný čas 31:39 se rozhodně nemusí stydět. Za svým loňským traťovým rekordem a zároveň osobákem zaostal jen o šest vteřin. „Zkusil jsem to rozběhnout rychle, ale došlo mi. Chybí rychlost,“ poznamenal fantom dlouhých distancí.
Z počátku posledního ze tří středečních rozběhů se ho držel parťák Jiří Petr, jenže ze závodu po pár kolech odstoupil. „Jirka říkal, že to zkusí rozběhnout za jednatřicet. Odpověděl jsem mu, že je blázen, ale zkusil jsem s ním chvíli běžet. Jenže se mi ozvalo stehno, se kterým už mám delší dobu problém. Nějak se mi sype tělo, příští sezonu dám asi přednost terénním běhů před těmi silničními. Netrpí při nich tolik moje tělo a absence tréninku na nich není tolik znát. Nestíhám tolik trénovat,“ líčil zklamaný Petr.
Jeho uvolněné místo na stříbrné pozici nezaujal nikdo jiný než Lukáš Soural, který dosáhl času 32:54. Tréninkový fanatik využil poslední týden jak jinak než k tréninku. „Chodil jsem běhat třífázově a za týden jsem naběhal 210 kilometrů,“ culil se. „Jen o čtyři vteřiny jsem zaostal za svým osobákem na desítku. Na to, že se musejí obíhat pomalejší běžci, to není zlé. Škoda, že jsem neměl s kým běžet. S Jirkou Čípou se to moc nedá,“ krčil Soural rameny.
Ženskému poli v čase 39:34 vládla suverénka Triexpert Cupu Patrícia Puklová, jenž se za příjemného podvečera, který až ke konci posledního třetího rozběhu pokropil lehký déšť, jediná dostala pod hranici čtyřiceti minut. Druhá Zuzana Ožanová však byla s výkonem 40:44 velmi spokojená. „Byla jsem na týdenním soustředění a myslela jsem, že poběžím tak za dvaačtyřicet. Na dráhu jsem se moc netěšila, ale příjemně mě to překvapilo,“ usmála se sympatická krátkovláska. Za ní víc jak o minutu zpět finišovala třetí Mirka Pešáková.
O zpestření jinak trochu monotónního dráhového klání, kdy závodníky na špici dělily velké rozestupy, se postaral známý ultramaratonec a šoumen Rudy Krajča. Vždy, když ho Čípa předbíhal o kolo, se snažil s rychlíkem jednu čtyřstovku udržet tempo. Dvakrát se mu to povedlo, potřetí mu Čípa utekl sto metrů před cílem.
„Běžel do finiše a hrozně to hnal. Na začátku jsem chtěl běžet rychle, ale po dvou kilákách jsem naznal, že to není ono. Cítil jsem v nohách uplynulý MiniMUM (Moravský ultramaraton) a navíc chci ve čtvrtek jít v tréninku 65 kilometrů. Nechtěl jsem se úplně zničit. Tak jsem vždy zkusil aspoň uviset Jirku,“ povídal jedenapadesátiletý nezmar, který letos běhá s ptačím pérem za kšiltovkou nebo čelenkou. „Je to indiánské znamení a já jsem indián. Když si ho nasadím, jdu do války,“ žertoval Krajča, který s časem 39:59 obsadil celkovou 36. pozici.
Drobný vytrvalec dokázal, že i v jeho věku mu nechybí rychlost, o vytrvalosti se nemusíme ani bavit. Letos třeba obsadil v republikovém šampionátu na sto kilometrů desáté místo. „Teď se chystám na mistrovství ve čtyřiadvacetihodinovce. Já i každý jiný ví, jak běhat rychleji. Je to o intervalech kolem kilometru. Jenže na to se už ve svém věku můžu vyprdnout, to mě nebaví,“ vysvětlil Krajča.
Příští středu 19. července čeká účastníky oblíbeného podniku letos už třetí zastávka v Pisárkách. Na šestikilometrovou trať se v Anthroposu vybíhá v klasických šest hodin večer.
