Ráno teplota u nás v nížinách kolem osmi stupňů pod nulou a tak pekelná inverze a mlha, že jsme dokonce cestou do Moravského Berouna chytli zpoždění. Jaké nás tam ale čekalo překvapení. Sice bylo 10 pod nulou, ale modrá obloha a z ní zářilo sluníčko o stošest.
Hned jsme měli lepší náladu, jen ta kosa byla vlezlá. Ale pak se ohřál i vzduch a nakonec se dalo kolem poledne skoro opalovat.
David Pelíšek si odvezl putovní pohár
Za tři vítězství po sobě ve zdejším Silvestrovském běhu si David Pelíšek /Fortex Moravský Beroun – 33:33/letos odvezl velký putovní pohár a tak pořadatelé musí koupit pro příští rok nový. Ovšem David má dlouhodobě vyrovnanou formu a ani letos mu žádný ze soupeřů nestačil, tak si cenu zasloužil.
Sice se s ním držel po většinu trati Martin Ocásek z Krnova /33:42/, ale v závěru už na Pelíškovo zrychlení nestačil.
Třetí nakonec doběhl Pavel Dvořák /Biatlon Prostějov – 34:43/ ovšem v podstatě ruku v ruce s Ondrou Horákem /Fortex Moravský Beroun – 34:44/.
Marie Delingerová neměla konkurenci
Ženy se letos do Moravského Berouna moc nehrnuly. Tím pádem měla Marie Delingerová /Fortex Moravský Beroun – 19:57/ na pětikilometrové trati hodně usnadněnou pozici.
Až daleko za ní doběhly veteránky nad šedesát let. Jako druhá Marie Hynštová /AK Drnovice – 22:23/ a třetí Eva Dvořáková /Biatlon Prostějov – 22:36/.
Letos se běžel již 33. ročník!
Čas letí jako bláznivý. Tak se to dá tvrdit zejména na Silvestra. Nestačíme se otočit a další rok je fuč. Proto běžci vždy vyráží na oslavu konce roku závodit a pořadatelé těchto akcí jim rádi vycházejí vstříc.
Nejinak je tomu i v Moravském Berouně a zde se běhá už dlouho. Opravdu dlouho. Již 33. ročník zdejšího Silvestrovského běhu uspořádali letos Město Moravský Beroun a TJ Granitol, oddíl lyžování. Je ovšem nutné konstatovat, že vedení města poskytuje závodu obrovskou podporu. To je pak radost něco pořádat. Že se jim to v Berouně daří, o tom není sporu. Ostatně rekordní účast běžců ve všech věkových kategoriích je toho důkazem.
Pro muže je zde připravená obrátková 10 km trať po silnici, ženy pak běží pět kilometrů. Děti a mládež pak běží spolu a podle kategorií se otáčí na obrátkách pro své trasy, které jsou ale delší, než je obvyklé, protože závody pořádají lyžaři a u nich je to zvykem.
Se zimou se zde musí počítat
Je to tak. Město leží již dost vysoko a nedá se čekat, že by zde na Silvestra kvetly zrovna fialky. Ovšem sníh na trati letos nebyl, jen místy zmrazky, tak snad možná ledový vzduch dělal některým borcům potíže. Mně tedy určitě. Tak navlečený jsem za celý svůj život závod ještě nikdy neběžel.
„Jsem sice nachlazený, ale pro to třetí vítězství jsem musel přijet,“ usmíval se spokojeně David Pelíšek, který již po závodě notně slavil, protože měl zároveň v uplynulých dnech narozeniny i svátek. „A navíc jsem měl po celou trať rezervu, tak to bylo dobré,“ dodal pak ještě nakonec.
„V koncovce jsem už Davidovi nestačil,“ skromně naznal Martin Ocásek. „Ani jsem se o tom moc nepokoušel, protože mám rýmu a necítím se ideálně.“
„Ondra Horák mi celý závod odtáhl a já mu pak před cílem utekl. Jenže mi to potom nepřipadlo správné, tak jsem, na něho počkal a doběhli jsme zaráz,“ přiznal se k nečekanému gestu Pavel Dvořák.
„Jsem zdravá a tak mi to běhá,“ spokojeně naznala Maruška Delingerová. „Sice jsme původně chtěli jet s Ondrou na Lysacup, ale nakonec jsme kvůli dětem zamířili do Moravského Berouna, kde se mohly vyřádit v teple kulturního domu.“
„Není to ono, ale co se dá po Vánocích čekat,“ konstatovala Marie Hynštová. „Ale druhé místo jsem si hlídala.“
„Jsem v důchodu, mám klid a hlavně žádný stres z práce, tak je čas na trénink a proto mi to tak v poslední době běhá,“ komentovala své zlepšení v předchozích závodech Eva Dvořáková.
A je fakt, že na svůj věk obě dvě veteránky podávají neuvěřitelné výkony.
A co říct na závěr?
Snad je tohle. Jedna velká parta spokojených lidí si poslední den v roce užila naplno a to je ten nejlepší předpoklad pro úspěšné zahájení Nového roku. Tak se držte a ať vám vyjde všechno, co si jen přejete!
