Ještě ráno to v Mikulčicích vypadalo, že snad letos poprvé bude konečně běžcům přát počasí. Nebyla to pravda. S blížícím se startem ideální teplotu pro vytrvalecké závody a sem tam i hřející slunce naprosto vymazal neustále zesilující a poměrně dost studený vítr, který foukal téměř většinu trati proti vytrvalcům. A na dosažených časech to bylo věru znát.
I vítěz letošního ročníku Velké Moravy, Martin Kučera /VSK Univerzita Brno/, tuto trať umí zaběhnout opravdu o mnoho rychleji než letos, kdy se dostal do cíle po sólovém běhu a souboji s větrem za 32:49.
Za ním se zformovala skupinka tří borců, kteří spolupracovali téměř do sedmého kilometru, kde se již neudržel nakonec celkově čtvrtý slovenský vytrvalec Jakub Valachovič /AC Malacky – 33:36/. Až do cíle pak spolu běželi Tomáš Steiner /VSK Univerzita Brno – 33:21/, který přece jen v závěru dokázal utrhnout skvěle připraveného nejlepšího veterána Petra Kotyzu / UNI Brno – ASC Bučovice –33:25/, a tím pádem se podělili o druhé a třetí místo na stupních vítězů v absolutním pořadí, kde je ještě doplnili pátý Jan Matúš /AK Junior Holíč – 34:31/ a druhý nejlepší veterán, celkově šestý, Josef Sedláček /Bike Kamík Tučapy – 34:51/.
Mezi ženami již od startu vyrazila dopředu, stejně jako vítěz mužů, Patricia Gánovská /Sport Team Hritz – 40:23/ a nikým neohrožována v pohodě proběhla cílem coby první dáma sportovního svátku v Mikulčicích. Téměř minutu za ní se objevila na šachovnici rozvážně běžící zkušená Jana Kadlecová /AK Hodonín – 41:19/, která si dokonale rozvrhla síly, a o třetí místo v absolutním pořadí se strhl napínavý souboj, v němž měla nakonec více sil Ivana Martincová /Moravská Slávia Brno – 41:59/, neboť dokázala v průběhu závodu utrhnout výborně běžící Katku Doubkovou /AK Perná – 42:17/ a náskok pak uhájit. Pátá skončila neustále se lepšící Lenka Jančaříková /AAC Brno – 42:36/ a šestá pak Erika Farkašová /AC Grafobal Skalica – 42:43/.
Jak sami vidíte, vítr si opravdu v Mikulčicích pořádně zařádil, a lze říct, že právě on nekompromisně zametl s pokusy vytrvalců o dosažení kvalitních časů.
Velká Morava, kdysi Sámova říše, v současnosti souboj vytrvalců na 10 km trati
Velká Morava v Mikulčicích je mezi běžeckými závody již dlouhá léta pojmem a to nejen na Jižní Moravě. Vysoký kredit tohoto závodu není jen v pořadatelském týmu, ale hlavně v poměrně rychlé trati, kde se dají zaběhnout hned z jara velmi kvalitní časy. Samozřejmě pokud výkony na otevřené trase neovlivní příliš silný vítr jako zrovna letos. Závod má obrovskou tradici, což dokumentuje jeho již 39. ročník, který pořádá atletický klub Mikulčice ve spolupráci s místní obcí. Jako obvykle se zde objevila řada osobností, které přijely závodníky povzbudit. Mezi nimi byla i neuvěřitelně vitální Dana Zátopková, která přišla ke stupňům vítězů osobně všem nejlepším poblahopřát.
Velká sportovní akce je zařazena jako čtvrtý závod v pořadí do letošního Moravsko-Slovenského běžeckého poháru a zároveň je prvním závodem Běžecké tour 2013, která má letos hlavní název Cyrilo -Metodějský maratón, protože součet tratí všech čtyř závodů, jež jsou do poháru zařazeny, dává délku právě 42 195 metrů.
Zdejší oblíbené závody dětí, ze kterých za ta léta mnoho z bývalých účastníků dětských závodů dospělo až mezi startující v hlavním závodě a někteří už i mezi pokročilejší veterány, patří mezi nosné pilíře Hodonínského běžeckého poháru mládeže.
Závodníky na 10 km trati čeká okruh vsí a potom vede trasa na Slovanské hradiště a odtud se vrací celý peloton zpět k obecnímu úřadu do Mikulčic. V minulosti se tady řada našich skvělých běžců dokázala dostat i pod 30 minut, což jen dokumentuje, jak rychlý závod to zde je.
V hlavní roli vítr
A že závod notně poznamenal hodně nepřející vítr, to zaznělo snad ze všech 213 úst borců, kteří vyrazili na trať.
I Martin Kučera s tím byl notně nespokojený: „Snad po celou cestu to foukalo proti nebo nějak z boku. Těch pár metrů, kdy nám vítr pomohl, rozhodně nevynahradilo tu převážnou část závodu, kdy jsme se s ním museli rvát. Navíc jsem běžel sám, takže to bylo o to horší. Proto taky nejsem s dosaženým časem nijak spokojený. Jenže zatím se ani v přípravě díky dlouhé zimě nedalo běhat moc rychle a na pravidelná soustředění do tepla jako naši nejlepší běžci se nedostanu, tak se asi ani o moc rychleji běžet nedalo. Doufám, že už to počasí dovolí a konečně budu moct začít kvalitně trénovat. Zimní přípravné období jsem zvládl i přes ty letošní hrozné podmínky odběhat objemově dobře, tak věřím, že za měsíc už budu hodně někde jinde než dnes.“
„Pomáhali jsme si s Petrem a každý chvíli táhli závod proti větru, aby to nebylo jen na jednom z nás,“ přiznal se velmi mile překvapený a docela zaskočený svým výkonem Tomáš Steiner: „Jen v posledním kilometru jsem už nikam nespěchal a počkal na závěr. Byla by škoda nevyužít tak velkého úspěchu jakým druhé místo na tomto závodě bezesporu je. A na koncovku si docela věřím, tak jsem věděl, že to vyjde, když se neuštvu proti větru. A myslím, že i díky tomu jsme běželi o dost vteřin pomaleji. Určitě to mohlo být lepší, protože jsem se cítil výborně a v podstatě na trati neměl nikde problém.“
Petr Kotyza jen zářil nad výsledkem, kterého dosáhl: „Jsem už nějaký ten rok veterán, tak by to mělo být znát, ale letos se mi opravdu daří a příprava probíhá podle plánu, tak je to zatím vidět. Navíc my kvalitu běháme v tunelu v Brně, proto jsme se zimou tak velké potíže jako ostatní neměli. Jen škoda, že Tomáš mi nepomohl až do cíle, určitě bychom běželi rychleji.“
„Skoro celou cestu jsem běžela sama a sebralo mi to hodně sil,“ hodně zklamaně mi řekla Patricia Gánovská. „ Navíc mi to nijak dobře neběželo oproti minulému týdnu v Bratislavě a dost jsem se trápila. Měla jsem v plánu jít pod 40 minut, ale dnes to prostě v těchto podmínkách nešlo.“
„Já jsem letos konečně v zimě občas vyrazila na trénink a je to hned znát,“ usmívala se stále dobře naladěná Jana Kadlecová. „Nebudu trénink muset dohánět v průběhu sezóny jako pokaždé v posledních letech a doufám, že mi forma vydrží. I když já se za ničím nehoním a běhám si hlavně pro radost.“
„Celou zimu jsem marodila. Nemám nic moc natrénováno, tak musím být spokojená s tím, co jsem dnes v podstatě na prvním závodě letos předvedla,“ okomentovala objektivně svůj výkon Ivana Martincová, jejíž silueta mě dovlekla až do cíle. „Doufám, že to bude už jen a jen lepší a rozhodně se chci dostat na svou obvyklou výkonnostní úroveň co nejdříve, jak to půjde.“ Letošní program v Mikulčicích měl neuvěřitelný spád.
Když komentátor závodu Pavel Bíla svolával nejlepší borce k vyhlašování vítězů s poznámkou, ať si pohnou, že celý den nejedl a chce si taky dát guláš jako ostatní, nemohl je sehnat. Tak byli letos rozhodčí i pořadatelé rychlí. A to ještě na závěr přikoval vítěze Martina Kučeru k sochám slovanských věrozvěstů, když jsem ho tam fotil, se slovy: „Martine, počkej! Musím si taky udělat fotku. Zdeňa má vždycky nějaké dobré záběry a já pak nemám nic a každý mi to rád škodolibě připomene.“
Tohle všechno, včetně svých ostatních povinností, s úsměvem a přehledem zvládl muž se svou perfektní partou rozhodčích a kamarádů, kolem kterého se již dlouhé roky točí celý Moravsko – Slovenský pohár, ať už se dřív tento seriál jmenoval třeba jinak, a myslím si, že za nás všechny, co se rádi na těchto závodech objevíme a přijdeme se proběhnout, bych mu a vlastně i jim všem ostatním, a samozřejmě i pořadatelům z Mikulčic, měl moc a moc poděkovat. Věřím, že se všichni přidáte. Tak díky kluci a Pavle jen tak dál.
Příští týden je to se závody horší
Opravdu je to tak. V sobotu na jižní Moravě pokračuje jen Moravsko – Slovenský pohár ve Vacenovicích, kde se běží již 39. Ročník Běhu osvobození Vacenovic.
V Brně pak zkoušejí pořadatelé přilákat davy běžců na Brněnský půlmaratón, který má start i s kratší desítkou na zdejším náměstí Svobody. Zda se jim to povede, to uvidíme. Již v pátek se v Blansku na dráze běží v rámci okresní běžecké ligy 28. ročník Jarní pětky a v neděli pořádají v Židlochovicích Běh zdraví. To je asi tak všechno.
Na severu Moravy v Ostravě Porubě je pak ještě v sobotu připravený půlmaratón Benedikta Labre pro zájemce o osobní test vytrvalosti na této v současnosti velmi oblíbené trati. A kdo se na takovou vzdálenost zatím neodváží, může si zde zaběhnout jen čtvrt maratón.
Víkend bude tedy oproti tomuto současnému na závody poměrně chudý, ale určitě se dá vybrat, pokud budete chtít. Je to jen a jen na vás.
Výsledky
Autorem článku je Zdeněk Smutný, zkušený a zásadový trenér z Nemojan, který se již 40 let věnuje běhání. Trénování jiných a častá účast na závodech se staly součástmi jeho životního stylu. Často se liší svými názory od ostatních a mnohdy jde tvrdohlavě proti zkostnatělým názorům některých lidí.
