Rožnovská Bečva nazývaná též Dolní Bečva je řeka ve Zlínském kraji, menší ze dvou zdrojnic řeky Bečvy. Délka toku je 37,6 km. Plocha povodí měří 254,4 km².
Pramen
Pramen řeky Rožnovské Bečvy se nachází na úbočí hory Vysoká v Beskydech a k prameni se nejlépe dostaneme po červené turistické trase vedoucí z Třeštíku na Vysokou,kde narazíme na směrník k prameni.
Průběh toku
Řeka pramení ve Vsetínských vrších na sev. úbočí hory Vysoká (1024 m) v nadmořské výšce 950 m. Od pramene k obci Horní Bečva má říčka bystřinný ráz, pod Horní Bečvou je koryto zregulováno až k soutoku. Dno řeky je kamenité a koryto protíná několik jezů. V obci Horní Bečva je postavena stejnojmenná vodní nádrž, pod kterou zprava ústí potok Mečůvka.
V Prostřední Bečvě zprava přitéká Kněhyně a pod obcí zleva ústí Solanecký potok. V Dolní Bečvě zprava ústí Horní Rozpitý potok a Dolní Rozpitý potok. Říčka zde protéká v širokém a plochém údolí, s vysokými, nesouvisle zalesněnými stráněmi. Dno řeky je kamenité až balvanité. V Rožnově p. Radhoštěm zprava ústí Kaní potok a Dolnopasecký potok, zleva přitéká od Solance–Hutiska Hážovický potok.
Pod Rožnovem řeka protéká širokým údolím s kamenitým až balvanitým dnem. Řeka si udržuje po celé délce toku sev.–záp., později spíše záp. směr. U Zubří ústí zprava Starozuberský potok a Hodorfský potok, zleva přitéká Maretkový potok. Před Valašským Meziříčím zprava přitékají Zašovský potok a Krhovský potok. Řeka se dále mírně zužuje a zrychluje. Dno je štěrkovité. Ve Valašském Meziříčí se v nadmořské výšce 288 m stéká se Vsetínskou Bečvou, odkud jejich společný tok nese označení Bečva (Spojená Bečva).
Rožnovská Bečva protéká Rožnovskou brázdou. Samotný pramen Rožnovské Bečvy a její levostranné přítoky pramení na sev. svazích Vsetínskch vrchů. Pravostranné přítoky Rožnovské Bečvy pramení na již. svazích Radhošťské hornatiny – geomorfologického podcelku Moravskoslezských Beskyd.
V povodí Rožnovské Bečvy se nachází několik vodních ploch. Mezi nejvýznamnější patří vodní nádrž Horní Bečva a Hamerské rybníky (Horní a Dolní) v Zubří, které jsou náhonem spojeny s Rožnovskou Bečvou. Regulace Rožnovské Bečvy
V horní části Rožnovské Bečvy byly práce na regulaci zahájeny v roce 1893, v dolní části v roce 1895. V městské trati v Rožnově, kde byla Bečva již dříve usměrněná, byly práce na regulaci zahájeny až podle upraveného projektu v roce 1910. Do konce roku 1895 byla Rožnovská Bečva v celé délce usměrněna. Pro usměrnění toku a vytvoření koryta se používalo převážně haťoštěrkových ponorných válců, výhonů a plůtků z místního materiálu, jen ve velmi namáhaných místech se používal kamenný zához. Tok byl soustředěn do jednotného koryta s pravidelným spádem přibližně v dnešních místech. Poměrně velký podélný spád byl zmírněn jen původními dřevěnými jezy. Jezy byly součástí vodních děl a jejich údržbu si zajišťovali vlastníci vodních práv. V dalších letech se provedené regulační stavby pouze udržovaly.
Vodní nádrž Horní Bečva
Vodní dílo Horní Bečva na Rožnovské Bečvě se nachází nad stejnojmennou obcí v blízkosti ústí Radlického potoka. Na nákladech stavby se podílel stát, země moravskoslezská a obec Horní Bečva. Detailní projekt přehrady zpracovala Stavební správa zemědělskotechnická v Prostřední Bečvě a ten byl schválen ministerstvem zemědělství výnosem ze dne 16. 3. 1932. Výstavba přehrady byla zahájena v roce 1933. Před zahájením prací na vlastní hrázi bylo nutné přeložit místní silnici vedoucí po dně údolí na pravý svah nad budoucí nádrž. Do trvalého provozu bylo vodní dílo uvedeno v roce 1947.
Hráz je zemní sypaná, půdorysně v oblouku o poloměru 220 m s návodní a střední částí hráze sypanou z tříděného hlinitého materiálu, který současně tvoří těsnění hráze. Na tuto tříděnou část ze vzdušné strany navazuje část z netříděného materiálu, ukončená kamennou patou. Opevnění návodní strany je tvořeno kamennou rovnaninou a dlažbou. Opevnění vzdušné strany je provedeno odrnováním a osetím. Výpustné a odběrné zařízení je umístěno v jednom věžovém objektu, v němž je i dolní strojovna spodních výpustí a odtoková komora provozních uzávěrů. Ve zhlaví věže je umístěna horní strojovna s ocelovou nosnou konstrukcí. Horní strojovna, tvořená jednoprostorovým objektem, je přístupná přes lávku z koruny hráze.
Kromě hlavního účelu, jímž je ochrana před povodněmi, zajišťuje vodní dílo odběry povrchové vody z toku pod nádrží a umožňuje zachování minimálního průtoku v toku. Významné je také rekreační využití nádrže, provozování letních sportů a rybářství. V současné době má také energetické využití. Přehrada na Horní Bečvě je druhou nádrží postavenou v povodí řeky Bečvy. Při plánování a schvalování stavby se původně počítalo s tím, že bude jednou z přehrad zásobujících zamýšlený Dunajsko-Oderský průplav vodou.Významným podnětem pro zahájení stavby však byly i ničivé povodně na začátku 20. století.
Větší přítoky
- levé – Solanecký potok, Hážovický potok, Maretkový potok
- pravé – Mečůvka, Kněhyně, Dolní Rozpitý potok, Hornopasecký potok, Dolnopasecký potok, Starozuberský potok, Zuberský potok, Zašovský potok, Krhovský potok
Vodní režim
Průměrný průtok řeky ve Valašském Meziříčí nedaleko jejího ústí na říčním kilometru 1,4 činí 3,79 m³/s.
Valašské Meziříčí – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Moravy
